Kamera G2CCD-0400, vybavena běžným objektivem z klasické 35 mm zrcadlovky, je namířena na stínítko vakuové komory mikroskopu. Kamera je k mikroskopu uchycena na zakázkově vyrobeném rameni. Expoziční časy se pohybují v řádu sekund, takže čip nemusí být chlazen příliš hluboko pod bod mrazu — CCD KAF generují temný proud přibližně 1 elektron za sekundu při 0° C.

Kamera G2CCD-0400 na autoemisním elektronovém mikroskopu

Výsledky experimentů

Následující obrázky ukazují průběh experimentu zaměřeného na zkoumání růstu a tepelné stability velmi tenké vrstvy paladia na vzorku wolframu pokrytém oxidem wolframu. Vzorek je připraven z na 0,2 mm silném wolframovém drátu, zaostřeného do ostré špičky.

Následující obrázky ukazují stínítko autoemisního mikroskopu zobrazující špičku zkoumaného vzorku během experimentu. Průměr zobrazeného pole je 800 nm (0,000 8 mm) — kamera zobrazuje přibližně 1,5 nm na jeden pixel. Všechny obrázky jsou v nepravých barvách aby byly zdůrazněny detaily.

Čistý povrch monokrystalu wolframu.

Povrch vzorku po slabé oxidaci.

Následně je na povrch vzorku ochlazeného na 78 K nanesena velmi tenká — pouze 0,3 nm silná — vrstva paladia.

Následně je vzorek zahříván na 350 a 500 K. Po zahřátá na 350 K (obr. vlevo) vrstva paladia vytváří izolované ostrovy s příčnou strukturou ovlivněnou podkladem oxidu wolframu. Další zahřívání na 500 K (obr. vpravo) pravděpodobně způsobí obalené paladia oxidem wolframu (obraz je podobný obrazu oxidovaného wolframu před napařením paladia).

Autorem obrazů na této straně je Ing. Jan Plšek, Ph.D., Institut fyzikální chemie J. Heyrovského, Praha