Moravské přístroje, a. s., zdroj: https://www.gxccd.com/art?id=440&lang=405, vytištěno: 30.04.2025 20:04:50
Hlavní stránka▹Přehled produktů▹Software | 27.5.2015 |
---|
64 bitová verze 2.3.3 programu SIPS (Scientific Image Processing System) byla několik měsíců testována a nyní je uvolněna k volnému stažení. Varianta SIPS podporující 64 bitové adresy (tedy bez omezení na 4GB paměti) ale není jediná nová vlastnost. Tato verze také přidává podporu pro nový hardware, dovoluje výrazně lepší ovládání připojených dalekohledů, rozšiřuje kompatibilitu s FITS standardem atd. Také je opět vylepšena podpora pro obrazovky s vysokým rozlišením (HI-DPI). |
64 bit computing64 bitů je nové marketingové heslo mezi mobilními telefony a tablety, ale ve světě PC je už docela běžné. Přestože 64 bitové systémy používáme už řadu let, všeobecné porozumění co to vlastně znamená je kupodivu na velice nízké úrovni. Dovolíme si proto nejprve vysvětlit několik pojmů než přejdeme k 64 bitové verzi programu SIPS. 64 bitový procesor je centrální jednotka počítače s interními registry, které dokáží uchovat a zpracovat jednotlivé údaje (celá čísla, adresy v paměti, ...) až do délky 64 bitů. První mikroprocesor vůbec byl 4 bitový (Intel 4004), ale brzy byl nahrazen 8 bitovou verzí (Intel 8008). 8 bitové procesory se staly velice populární. Objevila se řada modelů (Intel 8080, Zilog Z80, Motorola 6800, MOS Technology 6502, ...), pohánějící první skutečně osobní počítače. V honbě za stále větším výpočetním výkonem a schopností pracovat s větší pamětí se objevily 16 bitové a později 32 bitové procesory, některé vytvořené jako rozšíření stávajících architektur, jiné navržené zcela nově přímo jako 16 nebo dokonce 32 bitové. Neustále rostoucí potřeba paměti, přesahující limit 4 GB 32 bitových procesorů (2^32 = 4G), vedla k návrhu 64 bitových procesorů. A obdobně některé z nich vznikly jako přirozené rozšíření existujících 32 bitových architektur, jiné byly nově navrženy přímo jako 64 bitové. Ale procesorové architektury mají těžký život. Buď rychle uspějí a stanou se široce populární nebo brzy zahynou. Dnes dominují pouze dvě architektury (Intel x86-64 a ARM v7/v8) a obě jsou k dispozici v 64 bitové variantě. A obě vznikly evolucí předcházející 32 bitové verze, takže obě mohou spouštět 32 bitové i 64 bitové programy. Poznámka: Architektura Intel x86 se nejprve vyvinula z 16 bitové do 32 bitové podoby a teprve později byla rozšířena na 64 bitů. Stojí za zmínku, že 64 bitová verze historické architektury x86 nebyla zavedena firmou Intel, svého času příliš zaměstnanou propagací nyní mrtvých procesorů Intel Itanium, zcela nekompatibilních se standardem x86. Na místo toho další výrobce x86 procesorů, firma AMD, přišla s 64 bitovým rozšířením architektury x86-64 a až když ji začala široce podporovat firma Microsoft, dokonce i Intel byl nucen tento standard akceptovat. Hlavní vlastností 64 bitových x86 CPU je schopnost spouštět veškerý existující 32 bitový software. Zprvu byly používány jen 32 bitové systémy (operační systémy, aplikace) a pouze postupně přicházely 64 bitové verze operačních systémů, schopných spouštět 32 bitové i 64 bitové aplikace. 64 bitové x86 CPU byly označeny x86-64, což se později zredukovalo na pouhé x64. Tedy x86 znamená 32 bitová architektura Intel, zatímco x64 znamená 64 bitová architektura Intel (vytvořená firmou AMD :). 64 bitový operační systém potřebuje k běhu 64 bitový CPU. Jistě je možné vytvořit čistě 64 bitový operační systém, provozující čistě 64 bitové aplikace, ale zřejmě je zhola nemožné s takovým systémem uspět na trhu. Lidé potřebují spouštět existující 32 bitové aplikace, takže zachování zpětné kompatibility je klíčové. Aby byla zachována zpětná kompatibilita, musí ji podporovat hardware (CPU) a také software (operační systém). A všichni hlavní hráči tak činí (x64 a ARM, Windows a Android).
Skutečnost, že 32 bitový a 64 bitový kód nemůže být smíchán a 64 bitový program je vždy nově přeložen (a upraven), dovoluje provést změny v instrukční sadě procesorů. Obě firmy (AMD s x86-64 i ARM s v8) této možnosti využily a v novém 64 bitovém módu dané architektury rozšířily. x64 poněkud přeorganizovala sadu registrů, aby byla symetričtější, a především zdvojnásobila jejich počet (z 8 na 16). ARM podobně odstranil podmíněné vykonávání všech instrukcí a ušetřené místo v instrukčním slově využil k adresování dvojnásobného počtu registrů (32 namísto 16). Bez nadsázky tak lze říci, že 64 bitová ARM v8 je zcela nová architektura vzdáleně připomínající 32 bitovou ARM v7 (podobně jako 16 bitový Intel 8086 vzdáleně připomínal 8 bitový Intel 8080). Poznámka: Toto je také zdrojem zmatení dokonce mezi odbornými novináři zaměřenými na IT — 64 bitový kód nepřináší pouze větší přístupnou paměť. Díky změnám v architektuře mohou programy pracovat rychleji i když je používáno méně než 4 GB paměti. 64 bitový SIPS64 bitová verze programu SIPS je v jádru identická s 32 bitovou verzí. Přirozeně může používat mnohem více paměti, což se může hodit zejména když SIPS používá množiny obrazů se stovkami prvků a PC je vybaven více jak 4 GB paměti. A samozřejmě jsou zapotřebí 64 bitové verze všech ovladačů zařízení, ale všechny podporované ovladače jsou dodávány spolu s programem, takže to nepředstavuje problém. Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, 64 bitové aplikace uchovávají ukazatele do paměti (adresy dat v paměti) ve dvojnásobně dlouhých registrech ve srovnání s 32 bitovými programy. Tedy přirozeně 64 bitové programy jsou poněkud delší a manipulují s větším objemem dat i pokud nepoužívají více jak 4 GB paměti. To přináší určitou režii — delší kód znamená více čtení a zápisů do paměti a efektivně zmenšuje velikost rychlých vyrovnávacích pamětí. Ale na druhé straně 64 bitový kód má k dispozici dvakrát více registrů (u x64) k uchování potřebných informací a nepotřebuje tak často přistupovat k paměti, což režii zase omezuje. Takže otázka je — je 64 bitový kód rychlejší nebo pomalejší ve srovnání s 32 bitovým kódem? Ve skutečnosti může být někdy rychlejší a někdy pomalejší v závislosti na prováděném algoritmu:
Přirozeně celočíselné výpočty používající celých 64 bitových čísel jsou na x64 procesoru výrazně rychlejší. Zatímco x86 procesor může samozřejmě také provádět takové výpočty, ve 32 bitovém módu je zapotřebí několika instrukcí k provedení jediné 64 bitové operace. 64 bitový procesor potřebuje pouze jedinou instrukci. Naneštěstí SIPS tak velké celočíselné operace nepotřebuje, takže toto potenciální urychlení nedokáže využít. Podpora obrazovek s vysokým rozlišením (Hi-DPI display)Už předchozí verze programu SIPS byly upraveny aby pracovaly na obrazovkách s vysokým rozlišením (high DPI), některé nástroje (Histogram and Stretch, záložka Cooling v nástroji Kamera, ...) zůstaly zafixovány pro 96 DPI monitory. Ale vysoká bodová hustota přirozeně poskytuje mnohem hezčí obraz a stává se čím dále běžnější i v případech levných notebooků a tabletů (2 in 1, convertibles). Kromě přizpůsobení záložky Cooling monitorům s vysokým rozlišením byl rozšířen interval teplot až do -75C, protože nové EC (Enhanced Cooling) modely kamer Gx dokáží ochladit čip až o 60C pod okolní teplotu a minimální teplota -50C přestala dostačovat. Další vylepšeníNový SIPS konečně zavedl ovládání všech vlastností do rozhraní ovladačů dalekohledů (montáží) a uživatelských nástrojů. Kromě základních funkcí (souřadnice, goto, ...) je nyní možno ovládat:
Vývoj nástroje Telescope od SIPS v2.0 (vlevo) po SIPS v2.3.3 (vpravo) Nástroj New FITS Header dovoloval manuální, poloautomatické nebo plně automatické vyplňování některých hlaviček:
Nová verze programu SIPS přináší rozšířený nástroj New FITS Header, který jasně rozlišuje mezi automatickým a manuálním vyplňováním hodnot patřičných hlaviček. Tyto hlavičky dovolují uživateli definovat jejich hodnotu v editačním řádku, ale také dovolují volbu automatického vyplňování v okamžiku pořízení snímku, samozřejmě pokud je požadovaná informace k dispozici. Například vezměme nově zavedené hlavičky RA a DEC. Mají obsahovat rovníkové souřadnice středu snímku. Je možné je zadat manuálně, ale pokud je připojen ovladač dalekohledu, která poskytuje souřadnice, je možné zaškrtnout volbu R.A./Dec. from telescope, aby se tyto hlavičky vyplnily automaticky vždy při stažení snímku z kamery. Nástroj New FITS Header dovoluje automatické vyplňování hodnot některých hlaviček Nástroj Kamera nyní podporuje pointaci nejen přes AutoGuider port pointační kamery, ale také přes ovladač dalekohledu, pokud poskytuje rozhraní PulseGuide. SIPS nyní korektně zpracovává řádky v hlavičkách FITS souborů s tzv. prázdným komentářem. Řádky nezačínající žádným klíčovým slovem (samými mezerami) jsou považovány za komentářové řádky a SIPS byl upraven aby správně pracoval s FITS soubory, které tuto vlastnost využívají. SIPS je volně ke stažení ze sekce Download tohoto www serveru. |