Hlavní menu
Hlavní stránka
Kontakt
Distributoři
Přehled produktů
Galerie
Reference
Pozorování
Download
Astronomické kamery
Software
Obchod

Hlavní stránkaPozorování

Falešné vs. skutečné barvy
 Jaké jsou skutečné barvy objektů hlubokého vesmíru? Unikátní snímky Philippe Bernharda stejné mlhoviny pořízené přes různé filtry dovolují ukázat co jsou snímky ve „falešných barvách“ a proč se používají k zobrazení detailů v emisních mlhovinách, které září mimo jiné i na vlnových délkách pro lidské oči neviditelných.

Při pozorování pouhým okem nebo malým dalekohledem vypadá Vesmír černobíle. To protože naše oči nedokáží rozlišovat barvy, pokud je úroveň osvětlení velice nízká a s výjimkou jasných planet (Mars je načervenalý, Jupiter a Saturn má žluto-hnědou barvu) a hvězd (například Antares také vypadá troch načervenale), všechny hvězdokupy, mlhoviny a galaxie vypadají monochromně (snad jen Velká mlhovina v Orionu ukazuje fialové tóny pokud ji pozorujeme větším dalekohledem, protože je skutečně velice jasná). Dlouhé expozice CCD kamerou ukáží barvy všech vesmírných objektů a galaxie nebo planety jsou často zobrazovány ve skutečných barvách (často hodně zvýrazněných, aby se zvýšil dojem ze snímku).

Širokoúhlý snímek Velké galaxie M31 v Andromedě ukazuje skutečné barvy

Širokoúhlý snímek Velké galaxie M31 v Andromedě ukazuje skutečné barvy

Snímky mlhovin jsou někdy zobrazovány ve falešných barvách. Důvodem je fakt, že emisní mlhoviny svítí hlavně ve třech úzkých spektrálních čarách v závislosti na svém chemickém složení, zatímco světlo hvězd (a tím pádem i celých galaxií) má spojité spektrum (samozřejmě s výjimkou několika absorpčních čar). Tyto čáry jsou pojmenovány podle chemických prvků, které jsou za emise zodpovědné — Hα, OIII a SII. Zatímco čára OIII je blízko zeleno-modré barvě, čára Hα je tak hluboce červená, že řada lidí ji už moc jasně nevnímá a čára SII je ještě červenější než Hα a pro lidi je prakticky neviditelná. Z tohoto důvodu astronomové přiřazují snímkům pořízeným v těchto spektrálních čarách falešné barvy aby ukázali detaily, které by pro nás jinak zůstaly skryty. A my si musíme uvědomit, že co je ve skutečnosti sytě červené, je na úzkopásmových snímcích zobrazeno modro-zeleně.

Mlhoviny „Severní Amerika“ a „Pelikán“ve skutečných barvách (vlevo) a ve falešných barvách (vpravo)

Rozdíl mezi emisní mlhovinou zobrazenou ve skutečných barvách a úzkopásmovým snímkem ve falešných barvách ilustruje dvojice snímků mlhovin „Severní Amerika“ a „Pelikán“ nahoře. Oba snímky vznikly kombinací jednotlivých expozic pořízených přes červený, zelený a modrý filtr a snímků přes úzkopásmové filtry. Všechny snímky byly pořízeny stejnou kamerou na stejném dalekohledu.

Poznámka:

Poznamenejme, že dokonce i „skutečná“ červená barva na snímku vlevo není zcela reálná. Ve skutečnosti spektrální čára Hα, která je zodpovědná za červenou barvu, nemůže být zobrazena na žádném monitoru. Zatímco vlnová délka čáry Hα je 656 nm, červená barva monitorů (a také červených LED a dalších zdrojů) odpovídá vlnové délce kolem 630 nm. Takže ona červená by měla být ještě mnohem červenější.

Všechny snímky na této stránce pořídil Philippe Bernhard kamerou G4-16000 CCD na dalekohledu RH200.

 
 | Hlavní stránka | Přehled produktů | 
Moravské přístroje, a.s., Masarykova 1148, Zlín-Malenovice, 76302