Za prvé, snímek pořízený známou skupinou astro-fotografů (Jean Claude Canonne, Nicolas Outters, Philippe Bernhard, Didier Chaplain a Laurent Bourgon — podívejte se na stránky www.cielboreal.com a www.cielaustral.com) je překrásnou fotografií, výjimečně ostrou a detailní, ukazující siluetu pásů temné mezihvězdné látky na pozadí miliard hvězd náležících galaxii Centaurus A v nebývalých detailech.

Ale Centaurus A je zajímavá také z pohledu astrofyziky. Tato galaxie je zdrojem intenzivního rádiového záření (odtud pochází její označení “Centaurus A” — odkazuje na zdroj rádiového záření v souhvězdí Kentaura). Dnes už víme, že v centru této galaxie je super-masivní černá díra. Ta přitahuje okolní hmotu, která se spirálovitě blíží horizontu událostí a vytváří tzv. akreční disk. Hmota uvnitř akrečního disku je urychlována na obrovské rychlosti, dosahující významné části rychlosti světla. Vzájemné kolize částic takto rychle se pohybující hmoty uvolňují obrovské množství energie, zahřívající akreční disk. A protože samotný disk překáží úniku této energie, jediná místa kudy může unikat je ve směrech pólů. Rádiové obrazy skutečně jasně ukazují dva výtrysky hmoty, vyvrhované ve směru pólů akrečního disku, oba delší než je rozměr samotné galaxie.

A tady přichází druhá unikátní kvalita tohoto snímku. Mimo 15 hodin expozic ve standardních LRGB filtrech, zobrazující galaxii v pravých barvách, autoři pořídili ještě téměř 28 hodin úzkopásmových expozic v čáře Hα (zobrazeno temně červenou barvou), které ukazují záření vodíku z výtrysků, unikajících z těsného okolí super-masivní černé díry.

Snímek byl pořízen kamerou G4-16000 na dalekohledu CDK20.