Moravské přístroje, a. s., zdroj: https://www.gxccd.com/art?id=556&lang=405, vytištěno: 07.09.2024 12:33:23
Hlavní stránka▹Přehled produktů▹Astronomické kamery | 19.2.2024 |
---|
Série kamer C0 a C1 s CMOS senzory s globální závěrkou byla navržena jako malé, lehké kamery pro snímání Měsíce a planet a také pro automatickou pointaci montáží dalekohledů. S použitím správné kalibrace snímků ale tyto kamery také poskytují překvapivě dobré výsledky při získávání zkušeností se snímáním objektů hlubokého nebe. Odezva použitých CMOS snímačů na světlo je lineární až téměř k bodu saturace, kamery C0 a C1 se tedy mohu uplatnit i některých méně náročných vědeckých měřeních např. při výzkumu proměnných hvězd. |
Kamery C0 a C1 sdílí většinu vlastností, jako jsou použité senzory, USB rozhraní, autoguider port, atd. Na první pohled, jediný rozdíl mezi oběma řadami je jen jejich velikost. Ale větší rozměry modelů C1 dovolují přidání několika vlastností, které nejsou u kamer C0 k dispozici, jako je chladicí ventilátor a závitové otvory pro upevnění kamery.
Rozměry a hmotnost kamer C1 je platná pro kamery C1 verze 3. Dřívější C1 verze 1 a 2 jsou mírně delší a hmotnější. Více detailů je v kapitole Mechanické Specifikace. Kamery C0 a C1 jsou vybaveny CMOS snímači Sony IMX s globální závěrkou a čtvercovými pixely velikosti 3,45 × 3,45 μm. Jednotlivé modely se liší pouze rozlišením. Všechny použité senzory jsou vybaveny tzv. globální závěrkou. To znamená, že všechny pixely obrazu jsou exponovány ve stejný čas, na rozdíl od senzorů s tzv. rolující závěrkou, které exponují jednotlivé řádky obrazu jeden po druhém. Pro dlouhé expozice statických objektů v tom není rozdíl, ale při snímání pohybujících se objektů krátkými časy způsobují senzory s rolující závěrkou deformace obrazu.
Kamery C1 s 8 bitovou i 12 bitovou digitalizací:
Kamery C1 s pouze 12 bitovou digitalizací:
Kamery s pouze 12 bitovým módem jsou označeny písmenem A, následujícím za číslem modelu. Například pokud C1-3000 označuje kameru s 8 i 12 bitovou digitalizací, C1-3000A je označení kamery s pouze 12 bitovou digitalizací. Všechny ostatní parametry jsou stejné.
Kamery C1 používají ke spojení s řídicím PC rozhraní USB 3.0, pracujícím na rychlosti 5 Gbps. Jsou ale také kompatibilní s rozhraním a kabely USB 2.0. Alternativně je možné použít rozhraní Moravian Camera Ethernet Adapter. Tento adaptér dokáže připojit až 4 kamery série Cx (s CMOS snímači) nebo Gx (s CCD snímači) a nabízí 1 Gbps a 10/100 Mbps rozhraní Ethernet pro přímé spojení s řídicím počítačem. Protože počítač pak s kamerami komunikuje protokolem TCP/IP, je možné do cesty vložit např. WiFi most nebo jiné síťové zařízení. USB standard nedovoluje použití USB kabelů delších než asi 5 metrů a USB 3.0 kabely jsou ještě kratší, aby bylo možné dosáhnout velmi vysoké přenosové rychlosti. Na druhé straně komunikační protokol TCP/IP, použitý ke spojení s kamerou přes síť Ethernet, je směrovatelný, tedy vzdálenost mezi kamerou a řídicím počítačem může být prakticky neomezená. Kamery C0 a C1 nepotřebují k práci žádný další zdroj energie, jsou napájeny přes USB rozhraní z řídicího počítače. Poznamenejme, že kamera musí být připojena k nějakému optickému systému (např. k dalekohledu), aby mohla vracet snímky. Kamera dokáže exponovat dlouhou dobu, nezbytnou k zachycení velmi slabých objektů. Pokud má být kamera používána s dalekohledem, musí být celá sestava dalekohledu a montáže schopná plynule sledovat objekt po obloze během dlouhých expozic. Systém kamer C0 a C1
Verze kamer C1Kamery C1 prošly několika inovačními cykly. Verze 1 a 2 se liší pouze interně a navenek jsou pro uživatele nerozlišitelné. Třetí iterace kamer C1 ale dovolila kamery zkrátit o 7 mm a odlehčit o 45 g. Kromě menšího a lehčího těla kamer ale všechny další vlastnosti (použité senzory, USB a autoguider rozhraní, časy stažení, …) zůstávají stejné. Elektronika kameryHlavní role elektroniky CMOS kamery, mimo inicializace a ovládání některých pomocných funkcí, je přenos dat z CMOS detektoru do řídicího PC ke zpracování a ukládání. Na rozdíl od kamer s CCD detektory, návrh kamery s CMOS čipy nedokáže ovlivnit řadu důležitých parametrů, jako např. dynamický rozsah (počet bitů na pixel). Linearita senzoruOdezva senzoru na světlo je velmi lineární. To znamená, že kamera může být použita také pro nenáročné výzkumné projekty, jako je např. fotometrie jasných proměnných hvězd apod. Rychlost stahování
Pomalé varianty čtecích módů mohou být použity k mírné redukci tepla generovaného senzorem, neboť datové přenosy probíhají na poloviční rychlosti ve srovnání s rychlými módy. Pokud je kamera připojena přes rozhraní USB 2.0, digitalizace vždy probíhá rychleji než je schopno USB 2.0 rozhraní přenést a to způsobuje přerušování digitalizace.
Výše uvedené rychlosti digitalizace jsou platné pro USB 3.0 připojení. Také poznamenejme, že časy stahování snímků nevedou automaticky na odpovídající počet snímků za sekundu (FPS), protože stažený snímek je zpracován a zobrazen, což rovněž spotřebovává čas. Tento čas je zanedbatelný, pokud kamera potřebuje na stažení snímku sekundy nebo i desítky sekund. Ale v případě rychlé CMOS kamery je čas potřebný ke zpracování snímku v PC (např. výpočet směrodatné odchylky snímku apod.) významný a může být delší než skutečná doba stahování. Ačkoliv je v 8 bitovém módu z kamery do PC přenášen pouze jeden byte na pixel, mnoho programů pro zpracování astronomických snímků pracuje pouze se 16 bitovými nebo 32 bitovými daty (například SIPS). V takovém případě snímek v PC zabírá stejné stejně místa bez ohledu na mód. K ukládání astronomických snímků se standardně používá formát FITS. Zatímco tento formát podporuje 8 bitová data, je jejich použití poměrně neobvyklé a kvůli kompatibilitě se snímky typicky ukládají s rozlišením 16 nebo 32 bitů na pixel, případně je použito číslo v plovoucí řádové čárce rovněž o délce 32 bitů. Zisk kamerySenzory použité v kamerách C0 a C1 nabízí programovatelné zesílení 0 do 24 dB, což znamená násobení výstupního signálu 1× až 15,9×. Zesílení může být nastavováno s krokem 0,1 dB. Firmware kamer C0a C1 dovoluje nastavovat pouze analogové zesílení, tedy skutečné zesílení signálu před jeho digitalizací. Použité senzory podporují také digitální zesílení, což je pouze číslicová operace, které nepřináší pro astronomickou kameru žádné výhody. Tento typ operací může být proveden později během zpracování obrazu v PC. Převodový poměr a čtecí šumObecně řada vlastností senzoru závisí na zesílení. Dále tedy uvádíme parametry současně pro minimální i maximální zesílení.
Upozorňujeme, že hodnoty uvedené výše nejsou zveřejněny výrobcem senzorů, ale určeny z nasnímaných obrazů s použitím programu SIPS. Výsledky se tedy mohou mírně lišit v závislosti na konkrétním senzoru a dalších faktorech (např. teplotě senzoru, osvětlení senzoru při měření apod.), ale také na programu použitém k určení těchto hodnot, protože měřicí metoda je založena na statistické analýze odezvy senzoru na světlo. Ovládání expoziceKamery C0 a C1 jsou schopny velice krátkých expozic. Nejkratší expoziční doba je 125 μs (1/8000 sekundy). To je současně také krok, v němž je délka expozice zadávána. Tedy druhá nejkratší expozice tedy je 250 μs atd. Ovládání dlouhých expozic je ovládáno z řídicího PC a pro maximální délku expozice neexistuje žádný limit. Ve skutečnosti je nejdelší expozice omezena saturací senzoru buď dopadajícím světlem nebo temným proudem (viz. následující podkapitola). Chlazení senzoruTemný proud je vlastnost všech křemíkových obvodů. Je nazývaný temný, protože je generovaný bez ohledu na to, jestli na senzor dopadá světlo nebo ne. Temný proud, tekoucí do jednotlivých pixelů, se v obraze projeví jako šum. Čím je expozice delší, tím větší množství šumu je přítomno v každém snímku. Protože je generovaný náhodnými pohyby částic, exponenciálně závisí na teplotě (z tohoto důvodu se šum generovaný temným proudem také označuje jako tepelný šum). Pokud se teplota senzoru sníží typicky o 6 až 7 °C, temný proud klesne na polovinu. Zatímco ani kamery C0 ani C1 nejsou vybaveny termoelektrickým (Peltiérovým) chlazením, modely C1 obsahují malý ventilátor, vyměňující vzduch v těle kamery. Navíc přímo na zadní straně senzoru je malý chladič (s výjimkou kamery C1-1500, jejíž senzor pro umístění chladiče příliš malý), který z něj odvádí co nejvíce tepla. Senzor kamer C1 tedy nemůže být chlazen po teplotu okolí, ale jeho teplota je udržována tak blízko okolní teplotě jak jen je to možné. Ve srovnání se zcela uzavřenými kamerami může být teplota snímače v kamerách C1 o 7 až 10°C menší a výsledný temný proud je méně jak poloviční. Funkce ventilátoru může být ovládána z řídicího počítače. Program SIPS přímo nabízí posuvník nastavující ventilátor v záložce Cooling okna nástroje ovládání hlavní kamery. Ovladače kamery pro jiné programy nabízejí ovládání ventilátoru v dialogovém okně konfigurace ovladače. Autoguider konektorŘada zejména masově vyráběných montáží hvězdářských dalekohledů není natolik precizní, aby udržela obraz hvězd perfektně kruhový během dlouhé expozice bez korekcí jejího chodu. Chlazené astronomické kamery a digitální zrcadlovky dovolují pořizovat perfektně ostré snímky s vysokým rozlišením, takže i malá nepravidelnost v chodu montáže se projeví deformací obrazu hvězd. Kamery C0 a C1 byly navrhovány speciálně pro automatické pointování montáží astronomických dalekohledů. Kamery C0 a C1 nemají mechanickou závěrku ani jinou pohyblivou součást (s výjimkou magneticky levitujícího ventilátoru). Elektronická závěrka dovoluje velmi krátké expozice a rovněž bez problémů zvládne pořízení tisíců snímků během krátké doby, což je nezbytné pro kvalitní pointaci. Kamery C0 a C1 pracují ve spolupráci s počítačem (PC). Korekce chodu montáže nejsou počítány ve vlastní kameře, ta jen odesílá snímky do řídicího počítače. Software pracující v PC poté spočítá rozdíl od požadovaného stavu a pošle korekce montáži dalekohledu. Výhodou použití PC k výpočtu korekcí je skutečnost, že současné počítače disponují výpočetním výkonem, který o mnoho řádů přesahuje výkon i toho nejlepšího procesoru zabudovaného v kameře. Algoritmy pointace pak mohou určit centroid hvězdy se sub-pixelovou přesností, mohou srovnávat více hvězd a tím omezit vliv seeingu apod. Vypočítané korekce mohou být odeslány zpět montáži prostřednictvím komunikační linky mezi montáží a PC. Pokud ale řídicí jednotka montáže nepodporuje tuto funkci (příkazy Pulse Guide) lze použít tzv. „Autoguider“ portu. Stačí spojit kameru C0 nebo C1 s montáží 6 žilovým kabelem a řídit montáž prostřednictvím kamery. Maximální proud, který může každý pin kamery C0 a C1 spínat, je 400 mA. Pokud montáž nepracuje s autoguider portem jako s logickými vstupy, ale spíná jimi přímo korekční motory, musí být mezi kameru a montáž vřazen reléový oddělovač, který bezpečně zaručuje spínání motorů montáže. Autoguider port odpovídá de-facto standardu zavedenému automatickým pointerem SBIG ST-4. Význam pinů v konektoru je následující:
Mechanické specifikaceHlava kamer C1 je navrhována aby byla malá a lehká aby ji bylo možné uchytit i k malým dalekohledům a hledáčkům. Kompaktní a robustní hlava měří jen 57 × 57 × 48 mm bez závitového adaptéru pro objektivy. Hlava je frézována z kvalitní hliníkové slitiny a černě eloxována. Hlava samotná obsahuje konektor USB-B 3.0 a standardní 6 pinový autoguider konektor.
Rozměr kamery C1 47,4 mm platí pro kamery C1 v3, verze 1 a 2 jsou dlouhé 54,4 mm. Hmotnost C1 170 g platí pro kameru v3, verze 1 a 2 váží 215 g. Adaptéry pro dalekohled/objektiv
CS-mount je kompatibilní s širokým výběrem CCTV objektivů standardu CS-mount. Pokud má být použit objektiv standardu C-mount (se vzdáleností ohniskové roviny 17,5 mm), lze použít jednoduchý 5 mm vysoký závitový mezikroužek. Pokud má být kamera C0 nebo C1 použita s OAG pro chlazené kamery řady Cx, musí být použit krátký (10 mm) 1.25” válcový adaptér pro CS-závit. Tento adaptér, dodávaný spolu s každým OAG je plně kompatibilní s kamerami C0 a C1. Upozorňujeme, že kamery C0 a C1 s adaptérem M42 × 0,75 (T-závit) nemohou být použity spolu s OAG, i když krátký 1.25" válcový adaptér do nich lze zašroubovat. Velký průměr adaptéru se závitem M42 koliduje s upevňovacími šrouby OAG portu pro pointační kameru. Z tohoto důvodu jsou varianty kamer C0 a C1 s malým CS adaptérem stále dodávány. Válcový adaptér z C-mount na 1,25”, kompatibilní se standardními 1,25” okuláry, je přiložen ke každé kameře. Kamera C0 nebo C1 může být tedy použita s prakticky libovolným astronomickým dalekohledem na místo okuláru. Rozhraní T-mount (také adaptér s T-závitem) je definováno rozměry závitu M42 × 0,75 a také vzdáleností ohniskové roviny 55 mm. Adaptér s T-závitem pro kamery C0 a C1 nesplňují druhé kritérium, jeho vzdálenost ohniskové roviny je pouze 18,5 mm. Vzdálenost 55 mm je požadována jen v některých případech a dodržení této relativně velké vzdálenosti by vyžadoval poměrně rozměrný adaptér. Nicméně je k dispozici prodlužovací díl s vnějším závitem M42 × 0,75 na jedné straně. Tento prodlužovací díl prodlouží vzdálenost ohniskové roviny kamer C0 nebo C1 na 55 mm, jak je požadováno řadou reduktorů ohniska, korektorů komy a dalších optických prvků.
Prodlužující díly mají vnější průměr přesně 2 palce (50,8 mm), mohou tedy být použity k upevnění kamery v jakémkoliv 2" okulárovém výtahu na místa 2" okuláru. Stativový a metrické závityPokud není kamera C1 uchycena k okulárovému výtahu dalekohledu prostřednictvím adaptéru pro CS objektivy, může být připevněna prostřednictvím šroubu na fotografických stativech (0.25 palce). Další možnost je použití 4 metrických závitových otvorů M3, také umístěných na spodní straně hlavy kamery. Závitové otvory jsou ve shodné vzdálenosti na všech verzích kamer C1. Pouze u kamer C1 v1 a v2 jsou všechny otvory o 1 mm dále od čela kamery. Rozměry kamer C0Rozměry kamer C1Celková délka kamer C1 v1 a v2 je 54,4 mm. Celková délka kamer C1 v1 a v2 je 60,4 mm. Podpora softwareVždy používejte poslední verze systémových ovladačů pro Windows i Linux. Starší verze ovladačů nemusí podporovat nové modely kamer (jako je C0), případně nové verze existujících řad (jako např. C1 verze 3). Pokud je kamera ovládána přes Moravian Camera Ethernet Adapter, vždy se ubezpečte, že firmware v jednotce je aktualizován na nejnovější verzi. Také vždy používejte polední verzi programu SIPS, starší verze nemusí nové kamery správně podporovat. Pokud používáte ovladače pro programy třetích stran (např. ASCOM nebo INDI), vždy ovladače aktualizujte na polední verzi, která je k dispozici. SIPSProgram SIPS (Scientific Image Processing System), dodávaný spolu s kamerou, dovoluje kompletní ovládání kamer (expozice, chlazení, výběr filtrů atd.). Také podporuje automatické sekvence snímání přes různé filtry, s rozdílným binningem apod. S plnou podporou ASCOM standardu může SIPS ovládat celou hvězdárnu. Konkrétně montáže dalekohledů, ale také další zařízení (motorová ostření, kopule nebo odsuvné střechy, GPS přijímače apod.). SIPS zahrnuje nástroje pro automatickou pointaci, včetně tzv. dithering (řízené vzájemné posuny mezi jednotlivými snímky). Jsou podporovány oba způsoby ovládání montáže — přes rozhraní autoguider port (kabel s 6 vodiči) a také Pulse-Guide API programové rozhraní ovladače montáže. Pro velmi kvalitní montáže, schopné sledoval pole bez nutnosti pointace po dobu jedné expozice, podporuje SIPS mezi-snímkovou pointaci pouze na základě porovnávání snímků z hlavní zobrazovací kamery. Schopnosti programu SIPS nekončí u ovládání kamery a hvězdárny. SIPS obsahuje řadu nástrojů pro kalibraci snímků, práci s 16 a 32 bitovými FITS soubory, zpracování celých množin snímků (např. medián množiny apod.), transformace snímků, export snímků do běžných formátů atd. Protože prví S ve zkratce SIPS znamená Scientific (vědecký), program podporuje astronomickou redukci snímků a také fotometrické zpracování celých řad. Program SIPS je zdarma ke stažení z tohoto www serveru. Všechny funkce jsou podrobně popsány v uživatelské příručce, nainstalované s každou kopií programu. Automatická pointaceProgramový systém SIPS dovoluje automatickou pointaci montáže dalekohledu s použitím samostatné pointační kamery. Správně a spolehlivě pracující automatická pointace využívající výhod výpočetního výkonu počítačů PC (např. výpočet centroidu pointační hvězdy z mnoha pixelů dovolující dosažení sub-pixelové přesnosti) není úplně triviální úkol. Tomu odpovídá i množství parametrů, které je nutno programu zadat (nebo nechat automaticky určit). Nástroj Guider pak dovoluje automatickou pointaci zapínat a vypínat, kalibrovat parametry pointace a přepočítávat je po změně deklinace dalekohledu bez nutnosti nové kalibrace. Nová kalibrace také odpadá po přeložení německé montáže. Okno také zobrazuje časové průběhy zjištěných odchylek pointační hvězdy v obou osách od referenční polohy. Délka vlastního průběhu i rozsah grafů jsou volně nastavitelné, takže jejich zobrazení lze přizpůsobit nepřesnostem a délce periodické chyby dané montáže. Také je zobrazován kompletní záznam o kalibraci, zjištěných odchylkách, provedených korekcích apod. Záznam lze kdykoliv uložit do textového souboru. Alternativou klasické pointace je mezisnímková pointace, navržená pro moderní montáže, které jsou natolik přesné, že udrží chod se sub-pixelovou přesností po dobu jediné expozice a viditelné nepravidelnosti se objeví až za dobu přesahující několik expozic. Mezisnímková pointace pak provádí jemné opravy polohy montáže mezi jednotlivými expozicemi, což zamezuje cestování snímaných objektů po ploše detektoru během doby pozorování. Tato metoda pointace používá hlavní kameru, nevyužívá další pointační kameru a přirozeně nepotřebuje ani OAG nebo samostatný pointační dalekohled. Pokročilá rekonstrukce barev z barevných kamerBarevné snímače mají červené, zelené a modré filtry (Bayerova maska) aplikovány přímo na jednotlivé pixely. Každý pixel registruje světlo pouze určité barvy (červené, zelené nebo modré). Barevný snímek ale obsahuje informaci o všech barvách v každém pixelu. Je tedy nezbytné dopočítat ostatní barvy z hodnot okolních pixelů.. Existuje řada způsobů jako dopočítat chybějící barvy jednotlivých pixelů — od jednoduchého rozšíření barev do okolních pixelů (tato metoda vede k obrázkům s viditelnými barevnými chybami) přes přesnější metody bilineární nebo bikubické interpolace okolních pixelů až po sofistikované víceprůchodové metody. Bilineární interpolace poskytuje výrazně lepší výsledky než prosté rozšíření chybějících barev do okolních pixelů a přitom je dostatečně rychlá. Pokud je ale rozlišení optiky blízké velikosti jednotlivých pixelů, u jemných detailů vznikají barevné artefakty, jak ukazuje obrázek dole vlevo. Víceprůchodová metoda je výrazně pomalejší ve srovnání s jednoprůchodovou bilineární interpolací, její výsledky jsou ale zejména v detailech výrazně lepší. Tato metoda dovoluje využít rozlišení barevných kamer skutečně na maximum. SIPS nabízí volbu metody interpolace Bayerovy masky v nástrojích Image Transform i New Image Transform. Pro rychlé náhledy nebo v případě, že nejmenší zobrazený detail svými rozměry hodně převyšuje velikost jednoho pixelu (ať již vlivem optiky či atmosféry), je rychlá bilineární interpolace dostačující. Pro nejlepší výsledky je ale vhodné použít víceprůchodovou metodu. Ovladače pro programy třetích stranPravidelně aktualizovaný Sofware Development Kit pro Windows dovoluje ovládat všechny kamery z libovolných aplikací, stejně jako z prostředí Python apod. K dispozici jsou ovladače standardu ASCOM a také ovladače po programové systémy třetích stran (např. TheSkyX, AstroArt, atd.). Navštivte stránku download tohoto www serveru se seznamem všech ovladačů. Knihovny a ovladače standardu INDI pro 32 bitový i 64 bitový Linux pracující na procesorech x86 a ARM jsou rovněž k dispozici ke stažení. S kamerou jsou dodávány také ovladače pro program TheSkyX pracující pod systémem macOS. První snímky s kamerou C1-3000První prototyp kamery C1-3000 testoval známý astro-fotograf Martin Myslivec. Používal refraktor Borg 77ED na montáži EQ6 k pořízení řady expozic bez pointace. Ačkoliv si uvědomujeme, že Martin je zkušený astro-fotograf, kamera C1 se ukázala jako vhodná i pro snímání jasných objektů hlubokého vesmíru. Snímek M31 Velké galaxie v Andromedě je součet 197 expozic dlouhých 20 s (celková expoziční doba asi 1 hodina a 5 minut). S výjimkou kalibrací dílčích snímků a mírného nelineárního stretch nebyl snímek nijak dále zpracováván. Snímek M42 Velké mlhoviny v Orionubyl zkombinován ze dvou sad expozic (HDR snímek). Slabá mlhovina dále od středu snímku byla snímána s použitím 100 expozic dlouhých 20 s (asi 33 minut celkového expozičního času). Velmi jasná centrální část mlhoviny byla fotografována expozicemi pouze 2 s dlouhými (opět jich bylo 100), což vede na asi 3 minuty celkového expozičního času. Velmi krátké expozice dovolily perfektně zaznamenat 4 centrální hvězdy (nazývané Trapéz), aniž by došlo k jejich přeexponování. Snímek M45 Plejád je kombinace 218 expozic dlouhých 20 s (celková expoziční doba asi 1 hodina a 12 minut). Opět nebyl snímek nijak zpracováván kromě kalibrací a nelineárního stretch. Slunce ve spektrální čáře HαMartin Myslivec použil svou kameru C1-5000 k zachycení Slunce v čáře Hα. Podívejte se, co dokáže kamera C1 při snímání Slunce. |