73/P Schwassmann-Wachmann

Moravské přístroje, a. s., zdroj: https://www.gxccd.com/art?id=320&lang=405, vytištěno: 04.11.2025 3:59:40

Od 5. do 8. května 2006 probíhalo na hvězdárně ve Zlíně setkání mladých astronomů. Tentokrát bylo setkání zaměřeno na fotografování s CCD a následné zpracování obrazů.

Jedna skupina ovládá dalekohled a kameru (vlevo), jiná skupina se věnuje zpracování napozorovaných dat (vpravo)

Na dobu kolem svítání 8. května byl předpovězen výjimečný úkaz — kometa 73/P Schwassmann-Wachmann projde na obloze velice blízko kolem známé prstencové mlhoviny M 57 v souhvězdí Lyry. Účastníci soustředění byli nadšeni možností pozorovat tento úkaz, naneštěstí počasí ale astronomickým pozorováním moc nepřálo. Po obloze celou noc přecházely mraky a Měsíc v první čtvrti, skrytý za vysokou oblačností, připomínal velké oranžové D. Opar, svítící Měsíc a intenzivní světelné znečištění přilehlého Zlína omezily vizuální magnitudu na asi na 3,5.

Přesto se nám již během svítání podařilo zachytit 73/P a M 57 na jediném snímku.

73/P a M 57 8. května 2006. Animace byla vytvořena z 57 snímků, každý o expozici 30s.

Podmínky na obloze více vyhovovaly snímání kalibračních snímků s rovnoměrně osvětleným pozadím než fotografování komety přibližující se k mlhovině. Proměnná jasnost komety je způsobena procházejícími mraky. První snímek byl pořízen v 01:24 UT a 57. (poslední z této animace) v 01:55 UT.

Můžeme jen odhadovat, jak by celý úkaz vypadal, pokud by nastal jen o několik hodin dříve (a pokud by počasí pozorování přálo). Vytvořili jsme následující fotomontáž, která těsné přiblížení ilustruje.

73/P a M57 — kombinace dvou nezávisle pořízených snímků

Poznámka:

Upozorňujeme, že fotografie nahoře je falešná. Ačkoliv oba obrazy byly pořízeny v jediné noci (M 57 je exponována 13 minut od 22:00 UT do 22:13 UT a 73/P je exponována 71 minut od 00:10 UT do 01:21 UT), obraz 73/P s počítačově odstraněnými stopami hvězd byl sloučen s obrázkem mlhoviny M 57. Tak blízké přiblížení nebylo z naší hvězdárny pozorovatelné a i pokud by bylo, kometa se pohybovala po obloze rychlostí asi 15 obloukových vteřin za minutu. Není tedy možné fotografovat kometu dosti dlouhou dobu, aby současně hvězdy v pozadí nebyly posunuty do dlouhých čar.

Byli jsme úspěšnější při fotografování komety, když se k M57 teprve blížila. Následující obraz je kombinace 142 snímků, každý exponovaný po dobu 30 s bez filtru.

73/P ve falešných barvách(vlevo) a v černo-bílé paletě (uprostřed). Po aplikaci mediánového filtru jsou vidět výtrysky z jádra (vpravo).

Za povšimnutí stojí proudy plynu unikající z jádra komety, zviditelněné na pravém snímku. Od obrazu byl odečten snímek získaný jako medián clonky o zadaném poloměru kolem každého pixelu, čímž se odstranily velkoškálové struktury a zvýraznily se jemné detaily.

Každý 10. pořízený snímek byl použit k vytvoření následující kompozice. Zorné pole je přibližně 20' × 30' (asi průměr Měsíce v úplňku). Kometa prošla z levé strany na pravou během asi 70 minut. Proměnná jasnost komety je způsobena měnícími se podmínkami. Na jednom snímku je zachycen průlet umělé družice, viditelný jako rovná čára přes roh snímku.

Patnáct 30 s expozic 73/P, pořízených s odstupem 5 minut, zkombinovaných do jediného obrazu.

Následující animace vznikla sloučením všech 142 snímků do jediné animace. První snímek byl pořízen v 00:05 UT a poslední v 01:22 UT. Jednotlivé expozice trvaly 30 s. Kometa se během každé expozice posunula asi o 2,5 pixelu.

Animace 73/P zahrnující 77 minut pohybu komety po obloze

Stejné snímky, pouze jinak zpracované, tvoří následujíc animaci. Kometa stojí na místě a hvězdy procházejí za ní.

Stejná data zpracovaná do odlišné animace

Autory snímků na této stránce jsou Pavel Cagaš, Václav Přibík a Petr Cagaš.

Snímky byly pořízeny CCD kamerou G2-0400 na 20 cm, f/4 Newtonově dalekohledu a zpracovány v programu SIMS.