Pozorování

Představujeme další naprosto dechberoucí snímek od Wolfganga Promptera. Snímání toho ikonického páru interagujících galaxií NGC4038, příhodně přezdívaného „Antény“, v několik zbylých hodinách po fotografování jiného objektu, vedlo k překvapivému výsledku. (více...)

Představujeme dechberoucí snímky tří galaxií, pořízené Wolfgangem Promperem s jeho novou kameru C3-61000 PRO na dalekohledu ASA. Prvotřídní přístroje, umístěné v Namibii — na místě v velmi malým světelným znečištěním a tmavou oblohou, kombinované s Wolfgangovopu zkušeností, vysvětlují špičkovou kvalitu těchto snímků. (více...)

Dostali jsme další snímek pořízený jako „první světlo“ s novou kameru C3-61000. Tentokrát to je mlhovinový komplex SH2-171, zobrazený v pravých barvách (snímaný přes červený, zelený a modrý filtr), který pořídil Andrea Lucchetti. (více...)

Tento velice detailní snímek Řasové mlhoviny NGC6992 v Labuti byl pořízen Martinem Myslivcem s jeho novou kameru C3-61000 na 40 cm f/4 korigovaném Newtonově dalekohledu. Ve skutečnosti se jedná o úplně první světlo, zachycené úplně první dodanou kamerou C3-61000. (více...)

Jak daleko jsou amatérští astronomové ochotni zajít v honbě za co nejlepšími snímky vesmírných objektů? Posuďte snímek galaxie M104, přezdívané „Sombrero“, níže. Ikonická fotografie M104, pořízená dalekohledem HST, ji překonává v rozlišení i zobrazených detailech, ale to se od vesmírného dalekohledu za miliardy dolarů, se zrcadlem o průměru 2,4 metrů, očekává. Ale jinak je tento snímek velice blízko těm naprosto nejlepším snímkům této galaxie z těch největších pozemských observatoří. (více...)

Byla doba, kdy CCD senzor KAF-1600 byl nezpochybnitelným králem polovodičových detektorů světla. Amatérští astronomové o něm často mohli jen snít — obrovské rozlišení 1,5 mega pixelů a světlocitlivá plocha 14 × 9 mm připadaly jako zázrak. Dokonce CCD senzor KAF-0400 s ¼ plochy nabízel dvojnásobné vodorovné rozlišení ve srovnání s kamerami v té době dostupnými amatérským astronomům. (více...)

Skupina astro-fotografů CielAustral zvolila rozloučení s rokem 2020 a přivítání roku 2021 velmi specifickým způsobem – vyfotografováním mlhovin NGC2020 a NGC2021. (více...)

Snímek mlhovinového komplexu NGC6188, pořízený známou skupinou astro-fotografů CielAustral, jsme již prezentovali na naší titulní stránce. Ale to byla jen část tohoto obřího oblaku mezihvězdné látky. Nyní stejná skupina astro-fotografů představila téměř 48 megapixelovou mozaiku, pokrývající podstatě širší část oblohy a dovolující nám ocenit neuvěřitelné detaily v těchto plynných strukturách. (více...)

Galaxie NGC4725 a NGC4747 v souhvězdí Vlasy Bereniky jsou úhlově menší a také slabší ve srovnání velkými a jasnými spirálami jako například M31 nebo M81. A tedy jsou mnohem méně často fotografovány a obecně jsou méně známé. Přesto velmi kvalitní snímek je ukáže v jejich celé kráse a detailech. (více...)

Kometa C/2019 Y4 (Atlas) pozorovatele na severní polokouli zklamala, rozpadla se na více částí a tak nedosáhne jasnosti, ve kterou všichni doufali. Ale další kometa C/2020 F8 (SWAN), viditelná z jižní polokoule, se vyvíjí do krásy a jasu. (více...)

M82 je také známa jako „Doutníková galaxie“. Můžeme ji spatřit kousek od známější spirály M81, přezdívané „Bodeho galaxie“ v souhvězdí Velké medvědice. Zatímco větší a jasnější M81 ukazuje krásné spirály ramen, poněkud chaotický vzhled M82 způsobil, že galaxie byla klasifikována jako nepravidelná. Až nedávná pozorování v infra-červené oblasti odhalila, že i M82 má spirální ramena, jen méně zřetelná, protože ji vidíme téměř přesně z boku. (více...)

NGC2264 v souhvězdí Jednorožce je současně hvězdokupa i mlhovina. Vizuální pozorovatelé překřtili hvězdokupu na „Vánoční stromeček“, protože nejjasnější hvězdy vytvářejí klín, připomínající světélka na vánočním stromečku. Astro-fotografové často používají jinou přezdívku — „Kuželová mlhovina“ kvůli temné mlhovině ve tvaru kuželu, která jakoby vycházela z vrcholu stromečku. Je viditelná na dlouhých expozicích jako silueta na pozadí temně červeně zářících vodíkových oblaků na pozadí. (více...)

Mlhovina CTB 1 v souhvězdí Kasiopea je zbytek po dávné explozi supernovy. Velmi nízká jasnost této mlhoviny je zjevně důvod, proč je fotografována mnohem méně často než jasnější a tedy i populárnější mlhoviny. (více...)

Představujeme další mistrovský snímek z dílny skupiny astro-fotografů CielBoreal/CielAustral (Laurent Bourgon, Jean-Claude Canonne, Nicolas Outters, Philippe Bernhard a Didier Chaplain) — spirální galaxii s příčkou NGC1365 v souhvězdí Pece. (více...)

Nejlepší vánoční dárek pro nás je, když jsou uživatelé spokojeni s našimi kamerami a když vidíme nádherné snímky, které s nimi pořídili. Leonardo Orazi si pořídil kameru G4-16000 těsně před Vánoci a nyní jsme dostali e-mail s pouhými dvěma řádky. První řádek říká „Úžasná kamera … výborná práce“ a druhý řádek je odkaz na první snímek s touto kamerou pořízení. (více...)

Tento krásný snímek části souhvězdí Corona Australis ukazuje řadu temných mlhovin, viditelných jen díky rozptýlenému světlu milionů vzdálených hvězd naší Galaxie. Některé části oblaku mezihvězdného prachu, odrážející světlo blízkých horkých hvězd, svítí jasnou modro-zelenou barvou. Kulová hvězdokupa NGC 6273, viditelná v pravé části snímku, je mnohem dále než mlhoviny, až za diskem naší Mléčné dráhy. (více...)

Dnes už je téměř nemožné nalézt na obloze objekt, který by zůstal mimo pozornost amatérských astronomů. I když všechno na obloze bylo už mnohokrát fotografováno, pořízení astronomického snímku přináší radost a uspokojení, když se před námi během zpracování a skládání expozic zjevují tajemství vesmíru. (více...)

I malá kamera může dělat krásné snímky. Thomas Lelu použil svou kameru G2-4000 na korigovaném Newtonově dalekohledu o průměru 10 palců ke snímání nádherných fotografií. Tři galaxie v souhvězdí Lva jsou často označovány jako „Leo triplet“. (více...)

CCD způsobily revoluci v astronomickém výzkumu, podobnou jako bylo zavedení dalekohledu a později použití fotografických desek a filmů, schopných střádat světlo během dlouhých expozic. Velice dobře chápeme, že překrásné snímky objektů noční oblohy, zpravidla mimo možnosti spatření lidským okem bez ohledu na velikost použitého dalekohledu, jsou velice atraktivní. Ale přesto astronomie je především věda a vědecký výzkum je velice důležitou aplikací pro naše chlazené CCD (a CMOS) kamery. Snímek, který zde ukazujeme, je tzv. světelná křivka nedávno objeveného čtyř-hvězdného systému, sestávajícího se ze dvou zákrytových dvojhvězd. (více...)

Je vždy potěšením ukázat snímek „snadného“ objektu, ale provedený jako by šlo o náročný objekt, protože výsledky bývají zpravidla úchvatné. Omega Centauri je největší a nejjasnější kulová hvězdokupa obou hemisfér (ale viditelná jen z jižní polokoule, my astronomové ze severní polokoule se musíme spokojit s M13 v Herkulovi, která je ale také nádherná). (více...)

M101 „Větrník“ ve Velké Medvědici je úhlově velký objekt, ale jeho povrchová jasnost je docela nízká. Proto bývá tento objekt někdy používán vizuálními pozorovateli jako indikátor jasu oblohy — pokud jde v dalekohledu M101 dobře vidět, pozadí oblohy je tmavé. Ale pokud namíříte dalekohled přesně do místa M101, ale nemůžete spatřit ani její stopu, světelné znečištění v místě kde pozorujete je asi velké a také počasí nemusí právě spolupracovat. (více...)

Pokud se ponoříte opravdu hluboko, jediná cesta vřed vede ještě hlouběji. To je zřejmě trend v astronomické fotografii a poslední snímek od Paolo Moroni to jasně ukazuje. Zachycení Velké mlhoviny v Orionu nebo temné siluety Koňské hlavy už zřejmě nestačí bez ohledu jak podrobné detaily jsou na snímku vidět. Astro-fotografové chtějí ukázat, že i oblasti považované ještě nedávno prostě za temné, jsou ve skutečnosti také vyplněny mezihvězdnými oblaky, jen mnohem tmavšími. (více...)

Neustálé posouvání limitů amatérské astronomické fotografie se dnes stalo normou. Tentokrát skupina astro-fotografů CielAustral, provozující svou pozorovatelnu v Chile, překonalo rekord v akumulované délce expozice se snímkem Velkého Magellanova mračna exponovaným 1060 hodin. Velikost obrázku 14400 krát 14200 pixelů je možná kandidát na další rekord v rozlišení? (více...)

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Ale věříme, že mnoha fanouškům sci-fi spíše její tvar připomene obřího písečného červa z planety Arrakis (a navíc právě se chystajícího spolknout celou galaxii :). (více...)

Silueta temné mlhoviny ve tvaru koňské hlavy, viditelná na pozadí tmavě červeně zářícího oblaku vodíku, se nepochybně stala ikonickým objektem hlubokého vesmíru. Jen obtížně bychom hledali populárně-astronomickou knihu, ve které by chyběl její snímek, a mlhovina Koňská hlava se mnohokrát objevila na prvních stránkách prakticky všech populárních astronomických časopisů. (více...)

Jasná a zářící namodralá mlhovina kolem hvězd náležejících do otevřené hvězdokupy Plejády nám ukazuje, jak vypadají oblaka mezihvězdného plynu a prachu, osvětlená jasnými hvězdami. Ale co další části obřího molekulárního oblaku v souhvězdí Býka (jehož jsou Plejády součástí), daleko od jasných hvězd? Mlhovina LBN 777 je dobrý příklad, jak takový mezihvězdný mrak vypadá. (více...)

Proud úžasných snímků od skupin CielBoreal a CielAustral zřejmě nikdy nevysychá. Tne poslední snímek ukazuje hvězdokupu a mlhovinu M16, přezdívanou „Orlí mlhovina“. Tento objekt se obzvláště proslavil, když byl zveřejněn detailní snímek jeho střední části pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem, nazývaný „Sloupy stvoření“ (anglicky „Pillars of Creation“). (více...)

Jižní obloha je zřejmě bohatší než naše severní. Astronomové severní polokoule nemohou spatřit Magellanova oblaka, hvězdokupu Omega Centauri a další známé objekty. Alespoň že na severní polokouli můžeme pozorovat Velkou galaxii v Andromedě. Galaxie M31 v Andromedě je dvojče naší vlastní Mléčné dráhy a obě galaxie tvoří dominantní, nejhmotnější pár místní skupiny galaxií. Ale M31 drží i další rekord — je to nejvzdálenější objekt, jehož světlo můžeme spatřit prostým okem. (více...)

Máme zde další vzácnou „kosmickou bublinu“, tentokrát je to ale zbytek po výbuchu dávné supernovy. Mlhovina je označená CTB-1 a leží v souhvězdí Kasiopea. Nejen že jsme ji nikdy dříve neviděli, ale dokud nám Martin Myslivec neposlal tento snímek, ani jsme nevěděli, že vůbec existuje, přestože objekt je na obloze velký jako Měsíc v úplňku. (více...)

Mlhovina SH2 308 (také známá jako Sharpless 308 nebo LBN 1052) v souhvězdí Velký pes je příklad „kosmické bubliny“, vytvoření intenzivním zářením jasné, horké Wolf-Rayetovy centrální hvězdy (jiný takový objekt je například mlhovina NGC7635 „Bublina“ v souhvězdí Kasiopea). (více...)