Moravian instruments
Vyhledávání
Hlavní menu
Hlavní stránka
Kontakt
Distributoři
Produkty
Galerie
Reference
Pozorování
Ceník
Download
Kamery
CCD & CMOS kamery
Software
Software


Hlavní stránka

« 1 2 »
Pozorování
Snímky a zajímavá pozorování pořízená kamerami série Gx

Zde ukazujeme jen malý výběr snímků a vědeckých pozorování pořízených kamerami řady Gx. Kompletnější seznamy snímků pořízených danou řadou kamer jsou připojeny na konci každé stránky patřičnou řadu popisující. Tyto seznamy také obsahují autory, použité typy dalekohledů, údaje o expozici apod.

Přehlídka snímků vesmírných objektů pořízených kamerami Gx je také k dispozici v samostatné sekci Galerie.

Corona Australis
 Tento krásný snímek části souhvězdí Corona Australis ukazuje řadu temných mlhovin, viditelných jen díky rozptýlenému světlu milionů vzdálených hvězd naší Galaxie. Některé části oblaku mezihvězdného prachu, odrážející světlo blízkých horkých hvězd, svítí jasnou modro-zelenou barvou. Kulová hvězdokupa NGC 6273, viditelná v pravé části snímku, je mnohem dále než mlhoviny, až za diskem naší Mléčné dráhy. (více...)
Pás Oriona s mlhovinami „Plamen“ a „Koňská hlava“
 Dnes už je téměř nemožné nalézt na obloze objekt, který by zůstal mimo pozornost amatérských astronomů. I když všechno na obloze bylo už mnohokrát fotografováno, pořízení astronomického snímku přináší radost a uspokojení, když se před námi během zpracování a skládání expozic zjevují tajemství vesmíru. (více...)
„Leo Triplet“
 I malá kamera může dělat krásné snímky. Thomas Lelu použil svou kameru G2-4000 na korigovaném Newtonově dalekohledu o průměru 10 palců ke snímání nádherných fotografií. Tři galaxie v souhvězdí Lva jsou často označovány jako „Leo triplet“. (více...)
Nejen hezké obrázky...
 CCD způsobily revoluci v astronomickém výzkumu, podobnou jako bylo zavedení dalekohledu a později použití fotografických desek a filmů, schopných střádat světlo během dlouhých expozic. Velice dobře chápeme, že překrásné snímky objektů noční oblohy, zpravidla mimo možnosti spatření lidským okem bez ohledu na velikost použitého dalekohledu, jsou velice atraktivní. Ale přesto astronomie je především věda a vědecký výzkum je velice důležitou aplikací pro naše chlazené CCD (a CMOS) kamery. Snímek, který zde ukazujeme, je tzv. světelná křivka nedávno objeveného čtyř-hvězdného systému, sestávajícího se ze dvou zákrytových dvojhvězd. (více...)
Omega Centauri
 Je vždy potěšením ukázat snímek „snadného“ objektu, ale provedený jako by šlo o náročný objekt, protože výsledky bývají zpravidla úchvatné. Omega Centauri je největší a nejjasnější kulová hvězdokupa obou hemisfér (ale viditelná jen z jižní polokoule, my astronomové ze severní polokoule se musíme spokojit s M13 v Herkulovi, která je ale také nádherná). (více...)
Galaxie M101 „Větrník“
 M101 „Větrník“ ve Velké Medvědici je úhlově velký objekt, ale jeho povrchová jasnost je docela nízká. Proto bývá tento objekt někdy používán vizuálními pozorovateli jako indikátor jasu oblohy — pokud jde v dalekohledu M101 dobře vidět, pozadí oblohy je tmavé. Ale pokud namíříte dalekohled přesně do místa M101, ale nemůžete spatřit ani její stopu, světelné znečištění v místě kde pozorujete je asi velké a také počasí nemusí právě spolupracovat. (více...)
Mlhoviny v souhvězdí Orion
 Pokud se ponoříte opravdu hluboko, jediná cesta vřed vede ještě hlouběji. To je zřejmě trend v astronomické fotografii a poslední snímek od Paolo Moroni to jasně ukazuje. Zachycení Velké mlhoviny v Orionu nebo temné siluety Koňské hlavy už zřejmě nestačí bez ohledu jak podrobné detaily jsou na snímku vidět. Astro-fotografové chtějí ukázat, že i oblasti považované ještě nedávno prostě za temné, jsou ve skutečnosti také vyplněny mezihvězdnými oblaky, jen mnohem tmavšími. (více...)
Velký Magellanův oblak
 Neustálé posouvání limitů amatérské astronomické fotografie se dnes stalo normou. Tentokrát skupina astro-fotografů CielAustral, provozující svou pozorovatelnu v Chile, překonalo rekord v akumulované délce expozice se snímkem Velkého Magellanova mračna exponovaným 1060 hodin. Velikost obrázku 14400 krát 14200 pixelů je možná kandidát na další rekord v rozlišení? (více...)
Mlhovina CG 4
 Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Ale věříme, že mnoha fanouškům sci-fi spíše její tvar připomene obřího písečného červa z planety Arrakis (a navíc právě se chystajícího spolknout celou galaxii :). (více...)
Mlhovina „Koňská hlava“
 Silueta temné mlhoviny ve tvaru koňské hlavy, viditelná na pozadí tmavě červeně zářícího oblaku vodíku, se nepochybně stala ikonickým objektem hlubokého vesmíru. Jen obtížně bychom hledali populárně-astronomickou knihu, ve které by chyběl její snímek, a mlhovina Koňská hlava se mnohokrát objevila na prvních stránkách prakticky všech populárních astronomických časopisů. (více...)
Mlhovina LBN 777 „Orlí mládě“
 Jasná a zářící namodralá mlhovina kolem hvězd náležejících do otevřené hvězdokupy Plejády nám ukazuje, jak vypadají oblaka mezihvězdného plynu a prachu, osvětlená jasnými hvězdami. Ale co další části obřího molekulárního oblaku v souhvězdí Býka (jehož jsou Plejády součástí), daleko od jasných hvězd? Mlhovina LBN 777 je dobrý příklad, jak takový mezihvězdný mrak vypadá. (více...)
M16 „Orlí mlhovina“
 Proud úžasných snímků od skupin CielBoreal a CielAustral zřejmě nikdy nevysychá. Tne poslední snímek ukazuje hvězdokupu a mlhovinu M16, přezdívanou „Orlí mlhovina“. Tento objekt se obzvláště proslavil, když byl zveřejněn detailní snímek jeho střední části pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem, nazývaný „Sloupy stvoření“ (anglicky „Pillars of Creation“). (více...)
M31 Velká galaxie v Andromedě
 Jižní obloha je zřejmě bohatší než naše severní. Astronomové severní polokoule nemohou spatřit Magellanova oblaka, hvězdokupu Omega Centauri a další známé objekty. Alespoň že na severní polokouli můžeme pozorovat Velkou galaxii v Andromedě. Galaxie M31 v Andromedě je dvojče naší vlastní Mléčné dráhy a obě galaxie tvoří dominantní, nejhmotnější pár místní skupiny galaxií. Ale M31 drží i další rekord — je to nejvzdálenější objekt, jehož světlo můžeme spatřit prostým okem. (více...)
Zbytek po supernově CTB-1
 Máme zde další vzácnou „kosmickou bublinu“, tentokrát je to ale zbytek po výbuchu dávné supernovy. Mlhovina je označená CTB-1 a leží v souhvězdí Kasiopea. Nejen že jsme ji nikdy dříve neviděli, ale dokud nám Martin Myslivec neposlal tento snímek, ani jsme nevěděli, že vůbec existuje, přestože objekt je na obloze velký jako Měsíc v úplňku. (více...)
Mlhovina SH2 308
 Mlhovina SH2 308 (také známá jako Sharpless 308 nebo LBN 1052) v souhvězdí Velký pes je příklad „kosmické bubliny“, vytvoření intenzivním zářením jasné, horké Wolf-Rayetovy centrální hvězdy (jiný takový objekt je například mlhovina NGC7635 „Bublina“ v souhvězdí Kasiopea). (více...)
NGC6995 „Řasy“
 Thomas Lelu potřeboval čtyři sady expozic, umístěných jedna vedle druhé, aby se svou kamerou G2-4000 mohly sestavit tento širokoúhlý, ale přesto velice detailní snímek mlhoviny NGC6995 v souhvězdí Labutě. (více...)
Galaxie NGC5128 „Centaurus A“
 Tento unikátní snímek galaxie NGC5128, spíše známé pod jménem „Centaurus A“, kombinuje několik unikátních kvalit. (více...)
NGC7000 „Severní Amerika“ a NGC6888 „Srpek“ v úzko-pásmových filtrech
 Thomas Lelu nám poslal další příklady krásných snímků pořízených malou kamerou. Thomas používá svou kameru G2-4000 na 10 palcovém Newtonově dalekohledu (a také pointační kameru G1-0301) k pořizování velmi dlouhých expozic přes filtry, které propouštějí jen velmi úzkou oblast vlnových délek světla. (více...)
ρ Ophiuchi
 Okolí hvězdy ρ Ophiuchi je skutečně fotogenické. Jen výjimečně nabízí nějaká oblast oblohy tak širokou paletu barev, i když barvy lze zachytit jen na fotografii, protože jsou příliš slabé než aby je rozeznalo lidské oko. Navíc žlutá barva je na obloze opravdu výjimečná (nenechte se zmýlit úzko-pásmovými snímky, které bývají zobrazeny ve falešných barvách a jsou na nich často žluté mlhoviny, zde hovoříme o skutečných barvách). (více...)
Galaxie M83 „Jižní větrník“ přes 50 cm dalekohled
 Dalekohled o průměru 50 cm rozhodně patří mezi velké přístroje, alespoň mezi amatérskými astronomy. Pokud se zkombinuje s výjimečně tmavou chilskou oblohou, neobyčejně zkušenou skupinou amatérských astronomů a také CCD kamerou G4-16000, výsledky jsou vskutku dech beroucí. Můžete to posoudit sami. (více...)
Galaxie NGC5128 „Centaurus A“ a M83 „Jižní větrník“
 Snímky dvou galaxií na jižní obloze, pořízené Rogerem Gifkinsem, krásně dokazují, že i malá kamera může pořídit krásné fotografie, samozřejmě pokud je v rukou zkušeného astro-fotografa. Roger používá svou kameru G2-4000 na dalekohledu TOA 150. Ale expoziční doby, potřebné k získání takto hlubokých a detailních snímků, se počítají na desítky hodin. (více...)
NGC2237 „Růžička“ v Jednorožci
 Snímek mlhoviny NGC 2237 „Růžička“ v pravých barvách od Martina Myslivce jsme už ukázali. Tedy téměř v pravých barvách, protože tento snímek byl pořízen přes dva úzkopásmové filtry, propouštějící jen malou část viditelného spektra (temně červenou čáru Hα a modro-zelenou čáru OIII). Ale protože tato mlhovina svítí převážně v těchto dvou barvách, její vzhled je velice blízký tomu, co by mohlo vidět lidské oko. Nyní Martin doplnil další expozici, pořízenou v blízké infračervené čáře SII. Ta je dokonce ještě červenější než čára Hα a lidské oko tuto barvu nemůže vidět. Takový snímek tedy není možné ukázat v pravých barvách a musíme použít tzv. „falešné barvy“. (více...)
Galaxie NGC4631 “Velryba” a NGC4656 “Hokejka” v Honicích psech
 Potěšte se výjimečně detailním pohledem na pár galaxií NGC4631 a NGC4656 v souhvězdí Honicích psů. Martin Myslivec potřeboval 26 hodin expozic v červené, zelené a modré barvě aby získal barevnou informaci a také zcela bez filtru aby dostal jasový snímek. Martin použil svou kameru G3-16200 na 30cm f/3,8 Newtonově astrografu. (více...)
M77 spirální galaxie s příčkou ve Velrybě
 M77 v souhvězdí Velryby je krásný příklad spirální galaxie s příčkou, šťastně orientovaný tak, že ji můžeme vidět ze směru její rotační osy. Na rozdíl od normálních spirálních galaxií spirální ramena nezačínají přímo v centrální výduti galaxie. Na místo toho z výduti na obě strany vychází rovná příčka hvězd a ramena vytvářející charakteristickou spirálu vycházejí až z této příčky. (více...)
NGC 2237 „Růžička“
 Martin Myslivec použil pouze dva úzko-pásmové filtry při snímání tohoto krásného snímku mlhoviny Růžička (Roseta) v souhvězdí Jednorožce. Tyto flitry propouštění pouze červené světlo emitované vodíkem (spektrální čára Hα) a modrozelené světlo emitované kyslíkem (spektrální čára OIII). Protože všechno další světlo je blokováno, vystoupí právě jemné detaily v mlhovině, která září právě v těchto dvou barvách. (více...)
IC2944
 IC2944 je krásný příklad „hvězdné porodnice“, kde se z kondenzací mezihvězdného plynu rodí nové hvězdy. Ale mladé, jasné hvězdy nejsou dobrými sourozenci pro blízké protohvězdy, čekající na své zrození. Intenzivní záření z těchto nově narozených hvězd odfukuje plyn z globulí, jejichž gravitace dosud není tak silná, aby je dokázala udržet pohromadě. Pro plynné chomáče je to závod o život — buď se dostatečně rychle smrští, takže gravitace převáží a v centru se může zrodit nová hvězda nebo je globule roztrhána na kusy hvězdným větrem. (více...)
Falešné vs. skutečné barvy
 Jaké jsou skutečné barvy objektů hlubokého vesmíru? Unikátní snímky Philippe Bernharda stejné mlhoviny pořízené přes různé filtry dovolují ukázat co jsou snímky ve „falešných barvách“ a proč se používají k zobrazení detailů v emisních mlhovinách, které září mimo jiné i na vlnových délkách pro lidské oči neviditelných. (více...)
Mlhovina „Jeskyně“, Sharpless 155 and Herbig-Haro 168
 Širokoúhlý snímek části souhvězdí Kefeus, zabírající plochu tří měsíčních úplňků, byl publikován jako Astronomický snímek dne 11. června 2015. K vytvoření tohoto snímku potřeboval jeho autor Herbert Walter více jak 12 hodin expozic kamerou G2-8300 na dalekohledu FSQ106ED. (více...)
Snímky komety Lovejoy z robotického dalekohledu FRAM
 Vzdáleně obsluhovaný dalekohled FRAM, umístěný na Pierre Auger observatory na Los Leones v Argentině, zachytil kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Operátoři dalekohledu použili širokoúhlou sestavu (kamera G4-16000 s fotografickým objektivem Nikkor 300 mm, f/2,8), připevněnou na hlavním dalekohledu, k získání řady snímků komety přes fotometrické BVR filtry a zkombinovali je do výsledného barevného obrazu. (více...)
Pozorování planetky 2012 DA14 robotickým dalekohledem FRAM
 Robotický dalekohled FRAM, náležící k Pierre Auger observatory v Los Leones v Argentině, je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Dalekohled, vybavený CCD kamerami řady Gx, byl mezi prvními optickými teleskopy, které zachytili přibližující se asteroid 2012 DA14. (více...)

1/2
« 1 2 »
 
 | Hlavní stránka | Produkty | 
Moravské přístroje, a.s., Masarykova 1148, Zlín-Malenovice, 76302