Pozorování

Mlhovina SH2 308 (také známá jako Sharpless 308 nebo LBN 1052) v souhvězdí Velký pes je příklad „kosmické bubliny“, vytvoření intenzivním zářením jasné, horké Wolf-Rayetovy centrální hvězdy (jiný takový objekt je například mlhovina NGC7635 „Bublina“ v souhvězdí Kasiopea). (více...)

Thomas Lelu potřeboval čtyři sady expozic, umístěných jedna vedle druhé, aby se svou kamerou G2-4000 mohly sestavit tento širokoúhlý, ale přesto velice detailní snímek mlhoviny NGC6995 v souhvězdí Labutě. (více...)

Tento unikátní snímek galaxie NGC5128, spíše známé pod jménem „Centaurus A“, kombinuje několik unikátních kvalit. (více...)

Thomas Lelu nám poslal další příklady krásných snímků pořízených malou kamerou. Thomas používá svou kameru G2-4000 na 10 palcovém Newtonově dalekohledu (a také pointační kameru G1-0301) k pořizování velmi dlouhých expozic přes filtry, které propouštějí jen velmi úzkou oblast vlnových délek světla. (více...)

Okolí hvězdy ρ Ophiuchi je skutečně fotogenické. Jen výjimečně nabízí nějaká oblast oblohy tak širokou paletu barev, i když barvy lze zachytit jen na fotografii, protože jsou příliš slabé než aby je rozeznalo lidské oko. Navíc žlutá barva je na obloze opravdu výjimečná (nenechte se zmýlit úzko-pásmovými snímky, které bývají zobrazeny ve falešných barvách a jsou na nich často žluté mlhoviny, zde hovoříme o skutečných barvách). (více...)

Dalekohled o průměru 50 cm rozhodně patří mezi velké přístroje, alespoň mezi amatérskými astronomy. Pokud se zkombinuje s výjimečně tmavou chilskou oblohou, neobyčejně zkušenou skupinou amatérských astronomů a také CCD kamerou G4-16000, výsledky jsou vskutku dech beroucí. Můžete to posoudit sami. (více...)

Snímky dvou galaxií na jižní obloze, pořízené Rogerem Gifkinsem, krásně dokazují, že i malá kamera může pořídit krásné fotografie, samozřejmě pokud je v rukou zkušeného astro-fotografa. Roger používá svou kameru G2-4000 na dalekohledu TOA 150. Ale expoziční doby, potřebné k získání takto hlubokých a detailních snímků, se počítají na desítky hodin. (více...)

Snímek mlhoviny NGC 2237 „Růžička“ v pravých barvách od Martina Myslivce jsme už ukázali. Tedy téměř v pravých barvách, protože tento snímek byl pořízen přes dva úzkopásmové filtry, propouštějící jen malou část viditelného spektra (temně červenou čáru Hα a modro-zelenou čáru OIII). Ale protože tato mlhovina svítí převážně v těchto dvou barvách, její vzhled je velice blízký tomu, co by mohlo vidět lidské oko. Nyní Martin doplnil další expozici, pořízenou v blízké infračervené čáře SII. Ta je dokonce ještě červenější než čára Hα a lidské oko tuto barvu nemůže vidět. Takový snímek tedy není možné ukázat v pravých barvách a musíme použít tzv. „falešné barvy“. (více...)

Potěšte se výjimečně detailním pohledem na pár galaxií NGC4631 a NGC4656 v souhvězdí Honicích psů. Martin Myslivec potřeboval 26 hodin expozic v červené, zelené a modré barvě aby získal barevnou informaci a také zcela bez filtru aby dostal jasový snímek. Martin použil svou kameru G3-16200 na 30cm f/3,8 Newtonově astrografu. (více...)

M77 v souhvězdí Velryby je krásný příklad spirální galaxie s příčkou, šťastně orientovaný tak, že ji můžeme vidět ze směru její rotační osy. Na rozdíl od normálních spirálních galaxií spirální ramena nezačínají přímo v centrální výduti galaxie. Na místo toho z výduti na obě strany vychází rovná příčka hvězd a ramena vytvářející charakteristickou spirálu vycházejí až z této příčky. (více...)

Martin Myslivec použil pouze dva úzko-pásmové filtry při snímání tohoto krásného snímku mlhoviny Růžička (Roseta) v souhvězdí Jednorožce. Tyto flitry propouštění pouze červené světlo emitované vodíkem (spektrální čára Hα) a modrozelené světlo emitované kyslíkem (spektrální čára OIII). Protože všechno další světlo je blokováno, vystoupí právě jemné detaily v mlhovině, která září právě v těchto dvou barvách. (více...)

IC2944 je krásný příklad „hvězdné porodnice“, kde se z kondenzací mezihvězdného plynu rodí nové hvězdy. Ale mladé, jasné hvězdy nejsou dobrými sourozenci pro blízké protohvězdy, čekající na své zrození. Intenzivní záření z těchto nově narozených hvězd odfukuje plyn z globulí, jejichž gravitace dosud není tak silná, aby je dokázala udržet pohromadě. Pro plynné chomáče je to závod o život — buď se dostatečně rychle smrští, takže gravitace převáží a v centru se může zrodit nová hvězda nebo je globule roztrhána na kusy hvězdným větrem. (více...)

Jaké jsou skutečné barvy objektů hlubokého vesmíru? Unikátní snímky Philippe Bernharda stejné mlhoviny pořízené přes různé filtry dovolují ukázat co jsou snímky ve „falešných barvách“ a proč se používají k zobrazení detailů v emisních mlhovinách, které září mimo jiné i na vlnových délkách pro lidské oči neviditelných. (více...)

Širokoúhlý snímek části souhvězdí Kefeus, zabírající plochu tří měsíčních úplňků, byl publikován jako Astronomický snímek dne 11. června 2015. K vytvoření tohoto snímku potřeboval jeho autor Herbert Walter více jak 12 hodin expozic kamerou G2-8300 na dalekohledu FSQ106ED. (více...)

Vzdáleně obsluhovaný dalekohled FRAM, umístěný na Pierre Auger observatory na Los Leones v Argentině, zachytil kometu C/2014 Q2 (Lovejoy). Operátoři dalekohledu použili širokoúhlou sestavu (kamera G4-16000 s fotografickým objektivem Nikkor 300 mm, f/2,8), připevněnou na hlavním dalekohledu, k získání řady snímků komety přes fotometrické BVR filtry a zkombinovali je do výsledného barevného obrazu. (více...)

Robotický dalekohled FRAM, náležící k Pierre Auger observatory v Los Leones v Argentině, je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR. Dalekohled, vybavený CCD kamerami řady Gx, byl mezi prvními optickými teleskopy, které zachytili přibližující se asteroid 2012 DA14. (více...)

Navzdory rostoucímu počtu velkých dalekohledů a plně robotických přehlídek automaticky skenujících oblohu, stále ještě existují vzácné a zajímavé objekty čekající na objevení. Je zde tedy pořád prostor pro malé dalekohledy, lhostejno zda provozované amatéry nebo profesionálními astronomy, aby objevily něco nového a zajímavého. CzeV343 je zřejmě hierarchický čtyřhvězdný systém, skládající se ze dvou zákrytových dvojhvězd. Astronomové dosud znají jen několik takových systémů a pouze u tří z nich lze pozorovat zákryty obou dvojhvězd — BV Dra a BW Dra, V994 Her a KIC 4247791 (ta poslední byla objevená s použitím kosmického dalekohledu Kepler, zaměřeného na hledání planet u cizích hvězd). CzeV343 je nejspíš čtvrtý příklad, navíc v řadě ohledů unikátní. A byl objeven s kamerou G4 na levném komerčním dalekohledu o průměru 25 cm. (více...)

Martin Myslivec zachytil transit Venuše před slunečním diskem pomocí CCD kamery G1-2000 na slunečním dalekohledu Lunt LS T Ha 60. Podívejte se na snímky tohoto vzácného úkazu, další příležitost se nenaskytne dříve než v prosinci roku 2117. (více...)

Ačkoliv absolutní hvězdná velikost typické novy může dosáhnout -7 nebo -8 mag, pokud exploduje v galaxii M81 vzdálené 12 milionů světelných let, můžeme ji spatřit jen jako hvězdu 19 až 20 mag. Z těchto důvodů byly novy v takto vzdálených galaxiích hledány dalekohledy se zrcadly o průměru kolem jednoho metru a většími. Ale s CCD kamerou zachycující téměř 90% přicházejícího světla může takovou novu objevit i dalekohled o průměru 26 cm. (více...)

Kamil Hornoch, amatérský astronom oceněný Pacifickou astronomickou společností (Astronomical Society of the Pacific) cenou „Amateur Achievement Award“ za rok 2006 , nalezl svou 43. novu ve velké galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Tentokrát použil svou novou kameru G2CCD-1600. (více...)

Řada uživatelů používá kamery G2CCD k fotografování objektů hlubokého vesmíru. Některé snímky zde představujeme. (více...)

Nedávno uvedené CCD kamery s CCD čipy Kodak KAF-1603ME potvrzují schopnosti získávat precizní vědecká data (např. při pozorování tranzitu exoplanety) stejně jako fotografovat pěkné snímky objektů hlubokého vesmíru. Představujeme několik prvních obrázků získaných prototypem kamery G2CCD-1600. (více...)

Na počátku roku 2006 robotizovaný dalekohled projektu XO, zaměřený na sledování velmi malých změn jasnosti hvězd způsobených přechodem planet, objevil malé kolísání jasnosti hvězdy GSC 02041-01657. Skupina amatérských astronomů vzápětí svými fotometrickými pozorováními potvrdila pravidelné poklesy jasnosti asi o 0,03^m s periodou 3,94 dne. 193. exoplaneta byla objevena - hvězda byla pokřtěna XO-1 a nově objevená exoplaneta XO-1b. Je teprve 10. v pořadí objevená měřením tranzitů. (více...)

Kometa 73/P prolétla v květnu 2006 výjimečně blízko Země. Nebyla příliš jasná, takže její fotografování při rychlém pohyby po noční obloze nebylo snadné. Na druhé straně počítačové zpracování pořízených snímků pomůže vytvořit zajímavé pohledy. (více...)

Ve vzdálenosti 97 AU od Slunce a s průměrem necelých 3000 km se objekt Kuiperova pásu označovaný 2003UB₃₁₃ jeví jako velmi slabá hvězda o jasnosti 18.9^m. Ačkoliv je mírně větší než Pluto, vzhledem ke vzdálenosti se nám jeví asi 100× slaběji. Přesto jej amatérští astronomové mohou snadno zachytit s malým dalekohledem a CCD kamerou. (více...)