Moravské přístroje, a. s., zdroj: https://www.gxccd.com/cat?id=124&lang=405, vytištěno: 30.04.2025 15:05:32

Hlavní stránka

« 1 2 3 »6.3.2025
Pozorování
Snímky a zajímavá pozorování pořízená kamerami série Gx

Zde ukazujeme jen malý výběr snímků a vědeckých pozorování pořízených kamerami řady Gx. Kompletnější seznamy snímků pořízených danou řadou kamer jsou připojeny na konci každé stránky patřičnou řadu popisující. Tyto seznamy také obsahují autory, použité typy dalekohledů, údaje o expozici apod.

Přehlídka snímků vesmírných objektů pořízených kamerami Gx je také k dispozici v samostatné sekci Galerie.

Martin Mašek objevil pomocí kamery C4-16000 na dalekohledu FRAM skutečně vánoční kometu2.1.2025
 Gratulujeme Martinu Maškovi z Fyzikálního ústavu AV ČR k objevu nové komety, nyní označené jako C/2024 Y1 (Mašek). Kometa byla objevena doslova na Štědrý den pomocí dálkově ovládaného dalekohledu FRAM pod jižní oblohou. Navzdory tomu, že je kometa poměrně slabá a není šance ji vidět pouhým okem, jsme obzvláště rádi, že byla nalezena pomocí CMOS kamery C4-16000.
Galaxie NGC5128 „Centaurus A“22.3.2024
 Když technik dočasně vyměnil kameru na 1,5 m ASA dalekohledu, umístěném na Mt. Paranal v Čile, za kameru C5A-150M, Wolfgang Promper zkusil vyfotografovat známou galaxii Centaurus A. Deset 120 s dlouhých expozic přes fotometrické filtry Sloan g’, r’ a i’ pak zkombinoval do tohoto úžasného snímku (g’ filtr byl použit jako modrý, r’ jako zelený a i’ jako červený kanál).
Slunce ve spektrální čáře Hα6.3.2025
 Martin Myslivec použil svou kameru C1-5000 k zachycení Slunce v čáře Hα. Podívejte se, co dokáže kamera C1 při snímání Slunce.
„Vírová galaxie“ M51 (první světlo C2-9000)6.3.2025
 Tento snímek pořídil Martin Myslivec první produkční kamerou C2-9000 na 400mm dalekohledu typu Newton. Přes poměrně krátkou expozici, jen 2,5 hodiny na každý LRGB kanál, výsledný snímek ukazuje M51 v úžasných detailech.
Mlhovina M20 „Trifid“22.3.2024
 Snímky známé mlhoviny M20 „Trifid“, pořízené skupinou CielAustral, ukazují tento ikonický objekt v pravých barvách, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr, a také v poněkud nezvyklé kombinaci dat v pravých barvách s falešnými barvami, snímanými přes úzko-pásmové filtry.
Messier 16 „Orlí mlhovina“22.3.2024
 V soutěži o nejhezčí snímek objektů hlubokého vesmíru by tato fotografie „Orlí mlhoviny“ M16 od Wolfganga Promptera byla rozhodně mezi finalisty, alespoň podle našeho názoru (estetika je subjektivní). Zvolená paleta falešných barev a zarámování úžasných detailů v jemných strukturách mlhoviny tvoří překrásné umělecké dílo.
„Vírová“ galaxie M5126.5.2023
 Galaxie M51 v souhvězdí Honicí Psi (Canes Venatici) patří mezi nejznámější spirály na obloze. Ve skutečnosti to je první galaxie, u které byla spirální struktura objevena. Tento objekt se také skládá ze dvou interagujících galaxií uprostřed procesu slučování, což jej činí ještě zajímavějším.
Planetární mlhovina Messier 27 „Činka“2.12.2022
 M27 je perfektní planetární mlhovina na pozorování. Je dost jasná, aby byla pohodlně vidět i v triedru. Je také dosti velká, aby byla snadno rozlišitelná od hvězd. Také nemá jen kruhový tvar, ale ukazuje zjasnění na dvou koncích (odtud pochází přezdívka „Činka“, i když „Ohryzek“ se nám jeví jako mnohem přiléhavější označení).
Astronomické kamery ve vědeckém výzkumu6.3.2025
 Kamery značky Moravské přístroje jsou často prezentovány jako nástroje k pořizování překrásných snímků objektů hlubokého vesmíru. Ale tyto kamery mají také druhou stránku — často jsou používány k získávání vědeckých měření, přispívajících současnému astronomickému výzkumu.
Interagující galaxie NGC4038 „Antény“2.12.2022
 Představujeme další naprosto dechberoucí snímek od Wolfganga Promptera. Snímání toho ikonického páru interagujících galaxií NGC4038, příhodně přezdívaného „Antény“, v několik zbylých hodinách po fotografování jiného objektu, vedlo k překvapivému výsledku.
Galaxie NGC253, NGC1365 a NGC15322.12.2022
 Představujeme dechberoucí snímky tří galaxií, pořízené Wolfgangem Promperem s jeho novou kameru C3-61000 PRO na dalekohledu ASA. Prvotřídní přístroje, umístěné v Namibii — na místě v velmi malým světelným znečištěním a tmavou oblohou, kombinované s Wolfgangovopu zkušeností, vysvětlují špičkovou kvalitu těchto snímků.
Mlhovina SH2-1712.12.2022
 Dostali jsme další snímek pořízený jako „první světlo“ s novou kameru C3-61000. Tentokrát to je mlhovinový komplex SH2-171, zobrazený v pravých barvách (snímaný přes červený, zelený a modrý filtr), který pořídil Andrea Lucchetti.
NGC6992 „Řasová mlhovina“2.12.2022
 Tento velice detailní snímek Řasové mlhoviny NGC6992 v Labuti byl pořízen Martinem Myslivcem s jeho novou kameru C3-61000 na 40 cm f/4 korigovaném Newtonově dalekohledu. Ve skutečnosti se jedná o úplně první světlo, zachycené úplně první dodanou kamerou C3-61000.
M104 „Sombrero“2.12.2022
 Jak daleko jsou amatérští astronomové ochotni zajít v honbě za co nejlepšími snímky vesmírných objektů? Posuďte snímek galaxie M104, přezdívané „Sombrero“, níže. Ikonická fotografie M104, pořízená dalekohledem HST, ji překonává v rozlišení i zobrazených detailech, ale to se od vesmírného dalekohledu za miliardy dolarů, se zrcadlem o průměru 2,4 metrů, očekává. Ale jinak je tento snímek velice blízko těm naprosto nejlepším snímkům této galaxie z těch největších pozemských observatoří.
Růžice a M42 — pocta starému králi CCD kamer26.4.2021
 Byla doba, kdy CCD senzor KAF-1600 byl nezpochybnitelným králem polovodičových detektorů světla. Amatérští astronomové o něm často mohli jen snít — obrovské rozlišení 1,5 mega pixelů a světlocitlivá plocha 14 × 9 mm připadaly jako zázrak. Dokonce CCD senzor KAF-0400 s ¼ plochy nabízel dvojnásobné vodorovné rozlišení ve srovnání s kamerami v té době dostupnými amatérským astronomům.
NGC2020 a NGC202126.4.2021
 Skupina astro-fotografů CielAustral zvolila rozloučení s rokem 2020 a přivítání roku 2021 velmi specifickým způsobem – vyfotografováním mlhovin NGC2020 a NGC2021.
Mlhovina NGC618810.9.2021
 Snímek mlhovinového komplexu NGC6188, pořízený známou skupinou astro-fotografů CielAustral, jsme již prezentovali na naší titulní stránce. Ale to byla jen část tohoto obřího oblaku mezihvězdné látky. Nyní stejná skupina astro-fotografů představila téměř 48 megapixelovou mozaiku, pokrývající podstatě širší část oblohy a dovolující nám ocenit neuvěřitelné detaily v těchto plynných strukturách.
Galaxie NGC4725 a NGC474710.9.2021
 Galaxie NGC4725 a NGC4747 v souhvězdí Vlasy Bereniky jsou úhlově menší a také slabší ve srovnání velkými a jasnými spirálami jako například M31 nebo M81. A tedy jsou mnohem méně často fotografovány a obecně jsou méně známé. Přesto velmi kvalitní snímek je ukáže v jejich celé kráse a detailech.
Kometa C/2020 F8 (SWAN)10.9.2021
 Kometa C/2019 Y4 (Atlas) pozorovatele na severní polokouli zklamala, rozpadla se na více částí a tak nedosáhne jasnosti, ve kterou všichni doufali. Ale další kometa C/2020 F8 (SWAN), viditelná z jižní polokoule, se vyvíjí do krásy a jasu.
Galaxie M82 „Doutník“4.12.2020
 M82 je také známa jako „Doutníková galaxie“. Můžeme ji spatřit kousek od známější spirály M81, přezdívané „Bodeho galaxie“ v souhvězdí Velké medvědice. Zatímco větší a jasnější M81 ukazuje krásné spirály ramen, poněkud chaotický vzhled M82 způsobil, že galaxie byla klasifikována jako nepravidelná. Až nedávná pozorování v infra-červené oblasti odhalila, že i M82 má spirální ramena, jen méně zřetelná, protože ji vidíme téměř přesně z boku.
NGC2264 „Kuželová mlhovina“ a hvězdokupa „Vánoční stromeček“6.5.2020
 NGC2264 v souhvězdí Jednorožce je současně hvězdokupa i mlhovina. Vizuální pozorovatelé překřtili hvězdokupu na „Vánoční stromeček“, protože nejjasnější hvězdy vytvářejí klín, připomínající světélka na vánočním stromečku. Astro-fotografové často používají jinou přezdívku — „Kuželová mlhovina“ kvůli temné mlhovině ve tvaru kuželu, která jakoby vycházela z vrcholu stromečku. Je viditelná na dlouhých expozicích jako silueta na pozadí temně červeně zářících vodíkových oblaků na pozadí.
Zbytek po supernově CTB 16.5.2020
 Mlhovina CTB 1 v souhvězdí Kasiopea je zbytek po dávné explozi supernovy. Velmi nízká jasnost této mlhoviny je zjevně důvod, proč je fotografována mnohem méně často než jasnější a tedy i populárnější mlhoviny.
Galaxie NGC1365 v souhvězdí Pece24.2.2020
 Představujeme další mistrovský snímek z dílny skupiny astro-fotografů CielBoreal/CielAustral (Laurent Bourgon, Jean-Claude Canonne, Nicolas Outters, Philippe Bernhard a Didier Chaplain) — spirální galaxii s příčkou NGC1365 v souhvězdí Pece.
Oblaka v Býkovi24.2.2020
 Nejlepší vánoční dárek pro nás je, když jsou uživatelé spokojeni s našimi kamerami a když vidíme nádherné snímky, které s nimi pořídili. Leonardo Orazi si pořídil kameru G4-16000 těsně před Vánoci a nyní jsme dostali e-mail s pouhými dvěma řádky. První řádek říká „Úžasná kamera … výborná práce“ a druhý řádek je odkaz na první snímek s touto kamerou pořízení.
Corona Australis3.1.2020
 Tento krásný snímek části souhvězdí Corona Australis ukazuje řadu temných mlhovin, viditelných jen díky rozptýlenému světlu milionů vzdálených hvězd naší Galaxie. Některé části oblaku mezihvězdného prachu, odrážející světlo blízkých horkých hvězd, svítí jasnou modro-zelenou barvou. Kulová hvězdokupa NGC 6273, viditelná v pravé části snímku, je mnohem dále než mlhoviny, až za diskem naší Mléčné dráhy.
Pás Oriona s mlhovinami „Plamen“ a „Koňská hlava“3.1.2020
 Dnes už je téměř nemožné nalézt na obloze objekt, který by zůstal mimo pozornost amatérských astronomů. I když všechno na obloze bylo už mnohokrát fotografováno, pořízení astronomického snímku přináší radost a uspokojení, když se před námi během zpracování a skládání expozic zjevují tajemství vesmíru.
„Leo Triplet“3.1.2020
 I malá kamera může dělat krásné snímky. Thomas Lelu použil svou kameru G2-4000 na korigovaném Newtonově dalekohledu o průměru 10 palců ke snímání nádherných fotografií. Tři galaxie v souhvězdí Lva jsou často označovány jako „Leo triplet“.
Nejen hezké obrázky...29.8.2019
 CCD způsobily revoluci v astronomickém výzkumu, podobnou jako bylo zavedení dalekohledu a později použití fotografických desek a filmů, schopných střádat světlo během dlouhých expozic. Velice dobře chápeme, že překrásné snímky objektů noční oblohy, zpravidla mimo možnosti spatření lidským okem bez ohledu na velikost použitého dalekohledu, jsou velice atraktivní. Ale přesto astronomie je především věda a vědecký výzkum je velice důležitou aplikací pro naše chlazené CCD (a CMOS) kamery. Snímek, který zde ukazujeme, je tzv. světelná křivka nedávno objeveného čtyř-hvězdného systému, sestávajícího se ze dvou zákrytových dvojhvězd.
Omega Centauri12.8.2019
 Je vždy potěšením ukázat snímek „snadného“ objektu, ale provedený jako by šlo o náročný objekt, protože výsledky bývají zpravidla úchvatné. Omega Centauri je největší a nejjasnější kulová hvězdokupa obou hemisfér (ale viditelná jen z jižní polokoule, my astronomové ze severní polokoule se musíme spokojit s M13 v Herkulovi, která je ale také nádherná).
Galaxie M101 „Větrník“12.8.2019
 M101 „Větrník“ ve Velké Medvědici je úhlově velký objekt, ale jeho povrchová jasnost je docela nízká. Proto bývá tento objekt někdy používán vizuálními pozorovateli jako indikátor jasu oblohy — pokud jde v dalekohledu M101 dobře vidět, pozadí oblohy je tmavé. Ale pokud namíříte dalekohled přesně do místa M101, ale nemůžete spatřit ani její stopu, světelné znečištění v místě kde pozorujete je asi velké a také počasí nemusí právě spolupracovat.

1/3
« 1 2 3 »