Robotický dalekohled FRAM je provozován Fyzikálním ústavem Akademie věd České republiky. Jeho primární účel je
monitorování atmosférické extinkce k podpoře pozorování spršek
vysokoenergetických částic, prováděného detektory Čerenkovova záření
na Pierre Auger observatory. Nicméně dalekohled je používán i pro
další výzkumné programy, jako je pozorování proměnných hvězd,
sledování tranzitů exoplanet a také fotometrie a astrometrie planetek
a komet.

Snímek komety Lovejoy, pořízený širokoúhlou kamerou
dalekohledu FRAM přes fotometrické BVR filtry
Největší výhoda dalekohledu FRAM pro pozorovatele z Evropy je jeho
poloha na jižní polokouli. Může tedy pozorovat části oblohy, které
jsou ze severních šířek nepozorovatelné.

Robotický dalekohled FRAM s kamerami G2-1600 n a
hla vní m 0,3 m dalekohledu a
G4-16000 na 300 mm objektivu
Nikkor
Hlavní částí dalekohledu FRAM je 305 mm Schmidt-Cassegrain na montáži Paramount ME s CCD
kamerou G2-1600. Na hlavním dalekohledu je umístěn ještě
fotografický objektiv o ohniskové vzdálenosti 300 mm světelnosti f/2,8 (průměr
107 mm) pro širokoúhlé snímání
používající CCD kameru G4-16000. Oba přístroje jsou osazeny filtrovými koly
s fotometrickými filtry UBVRI. Celá sestava je řízena programovým
systémem RTS2.
FRAM není jediný dalekohled vybavený CCD kamerami série Gx,
podporující pozorování na Pierre Auger Observatory. Také celooblohové kamery, monitorující oblohu během práce
Čerenkovových dalekohledů, vyvinuté Společné laboratoři optiky Palackého Univerzity
v Olomouci, používají jako základ systému kamery řady G1.
Snímek komety Lovejoy: Martin Mašek/FRAM/Fyzikální ústav AV CR.
|