Za prvé, snímek pořízený známou skupinou astro-fotografů (Jean
Claude Canonne, Nicolas Outters, Philippe Bernhard, Didier Chaplain a
Laurent Bourgon — podívejte se na stránky www.cielboreal.com a
www.cielaustral.com) je překrásnou fotografií,
výjimečně ostrou a detailní, ukazující siluetu pásů temné mezihvězdné
látky na pozadí miliard hvězd náležících galaxii Centaurus A v
nebývalých detailech.

Ale Centaurus A je zajímavá také z pohledu astrofyziky. Tato
galaxie je zdrojem intenzivního rádiového záření (odtud pochází její
označení “Centaurus A” — odkazuje na zdroj
rádiového záření v souhvězdí Kentaura). Dnes už víme, že v centru této
galaxie je super-masivní černá díra. Ta přitahuje okolní hmotu, která
se spirálovitě blíží horizontu událostí a vytváří tzv. akreční disk.
Hmota uvnitř akrečního disku je urychlována na obrovské rychlosti,
dosahující významné části rychlosti světla. Vzájemné kolize částic
takto rychle se pohybující hmoty uvolňují obrovské množství energie,
zahřívající akreční disk. A protože samotný disk překáží úniku této
energie, jediná místa kudy může unikat je ve směrech pólů. Rádiové
obrazy skutečně jasně ukazují dva výtrysky hmoty, vyvrhované ve směru
pólů akrečního disku, oba delší než je rozměr samotné galaxie.
A tady přichází druhá unikátní kvalita tohoto snímku. Mimo 15 hodin
expozic ve standardních LRGB filtrech, zobrazující galaxii v pravých
barvách, autoři pořídili ještě téměř 28 hodin úzkopásmových expozic v
čáře Hα (zobrazeno temně červenou barvou),
které ukazují záření vodíku z výtrysků, unikajících z těsného okolí
super-masivní černé díry.
Snímek byl pořízen kamerou G4-16000 na dalekohledu CDK20.
|