Kamera G2CCD-0400, vybavena běžným objektivem z klasické
35 mm zrcadlovky, je namířena na stínítko
vakuové komory mikroskopu. Kamera je k mikroskopu uchycena na
zakázkově vyrobeném rameni. Expoziční časy se pohybují v řádu
sekund, takže čip nemusí být chlazen příliš hluboko pod bod
mrazu — CCD KAF generují temný proud přibližně 1
elektron za sekundu při 0° C.
Kamera G2CCD-0400 na autoemisním elektronovém
mikroskopu
Výsledky experimentů
Následující obrázky ukazují průběh experimentu zaměřeného na
zkoumání růstu a tepelné stability velmi tenké vrstvy paladia na
vzorku wolframu pokrytém oxidem wolframu. Vzorek je připraven z na
0,2 mm silném
wolframovém drátu, zaostřeného do ostré špičky.

Držák vzorku s wolframovou špičkou připravený
k experimentu
Následující obrázky ukazují stínítko autoemisního mikroskopu
zobrazující špičku zkoumaného vzorku během experimentu. Průměr
zobrazeného pole je 800 nm
(0,000 8 mm) — kamera zobrazuje
přibližně 1,5 nm na
jeden pixel. Všechny obrázky jsou v nepravých barvách aby
byly zdůrazněny detaily.
Čistý povrch monokrystalu wolframu.
Povrch vzorku po slabé oxidaci.
Následně je na povrch vzorku ochlazeného na 78 K nanesena velmi tenká — pouze 0,3 nm silná — vrstva
paladia.
Následně je vzorek zahříván na 350 a 500 K. Po zahřátá na 350 K (obr. vlevo) vrstva paladia vytváří izolované
ostrovy s příčnou strukturou ovlivněnou podkladem oxidu
wolframu. Další zahřívání na 500 K
(obr. vpravo) pravděpodobně způsobí obalené paladia oxidem
wolframu (obraz je podobný obrazu oxidovaného wolframu před
napařením paladia).
Autorem obrazů na této straně je Ing. Jan Plšek, Ph.D.,
Institut fyzikální chemie J. Heyrovského, Praha
|