|
Úhlové rozlišení je při fotografování planet základní kámen
úspěchu. Máme-li kvalitní dalekohled, limitujícím faktorem úhlového
rozlišení nebývá průměr optiky, ale neklid atmosféry (tzv.
„seeing“). Tetelící se vrstva vzduchu obraz deformuje,
rozmazává a smývá detaily. Neklid atmosféry je ale statistický jev a
tak se najdou krátké okamžiky, kdy je vzduchový sloupec před
dalekohledem klidný a na planetách vystoupí nebývalé podrobnosti.
Vizuální pozorovatelé dříve čekali na takové okamžiky u okuláru
celé noci. V současnosti je možné nahrát velké množství dat a
vybrat třeba z tisíců snímků jen několik desítek či stovek, kdy
seeing obraz deformoval nejméně, a tyto snímky složit do výsledného
obrazu.
Protože práce se stovkami či tisíci samostatnými soubory je velmi
obtížná a protože TV a web kamery, používané pro snímání planet,
zpravidla dokáží ukládat na disk video ve formátu AVI, mnoho programů
pro zpracování snímků planet AVI soubory dokáže zpracovat (např.
program Registax). Ovšem specializované astronomické kamery poskytují
mnohem lepší obraz než např. web kamera (např. nekomprimují obraz
ztrátovou kompresí, což jej často poškodí ještě více než seeing) a
proto byl program SIMS pro ovládání těchto kamer doplněn o volbu
nahrávání AVI souborů na místo samostatných FITS souborů.
Okno nástroje pro řízení CCD kamery v režimu nahrávání
AVI souboru SIMS nabízí výběr ze všech kodeků instalovaných v operačním
systému a také dovoluje zvolit stupeň komprese. Další možností je
zvolit ukládání zcela nekomprimovaných snímků do AVI souboru.
Z hlediska dalšího zpracování je tato volba samozřejmě nejlepší
(snímky nejsou poškozeny kompresí), velikost souborů je ale značně
vyšší.
Pokročilá rekonstrukce barev z barevných kamer
Barevné CCD snímače mají červené, zelené a modré filtry
aplikovány přímo na jednotlivé pixely.
Schéma CCD snímače s tzv. Bayerovou
maskou Každý pixel registruje světlo pouze určité barvy (červené,
zelené nebo modré). Barevný snímek ale obsahuje informaci o všech
barvách v každém pixelu. Je tedy nezbytné dopočítat ostatní barvy
z hodnot okolních pixelů.
Zvětšený výřez syrového snímku z barevné kamery
bez dopočítání barevné informace Existuje řada způsobů jako dopočítat chybějící barvy
jednotlivých pixelů — od jednoduchého
rozšíření barev do okolních pixelů (tato metoda vede k obrázkům s
viditelnými barevnými chybami) přes přesnější metody bilineární
nebo bikubické interpolace okolních pixelů až po sofistikované
víceprůchodové metody.
Předchozí snímek s bilineárně interpolovanými
barvami Bilineární interpolace poskytuje výrazně lepší výsledky než
prosté rozšíření chybějících barev do okolních pixelů a přitom je
dostatečně rychlá. Pokud je ale rozlišení optiky blízké velikosti
jednotlivých pixelů, u jemných detailů vznikají barevné
artefakty, jak ukazuje obrázek nahoře.
Stejný syrový snímek, tentokrát ale s barvami
dopočítanými víceprůchodovou metodou Víceprůchodová metoda je výrazně pomalejší ve srovnání
s jednoprůchodovou bilineární interpolací, její výsledky jsou
ale zejména v detailech výrazně lepší. Tato metoda dovoluje
využít rozlišení barevných kamer skutečně na maximum.
SIMS nabízí volbu metody interpolace Bayerovy masky
v nástrojích „Image Transform“ i „New Image
Transform“. Pro rychlé náhledy nebo v případě, že
nejmenší zobrazený detail svými rozměry hodně převyšuje velikost
jednoho pixelu (ať již vlivem optiky či atmosféry), je rychlá
bilineární interpolace dostačující. Pro nejlepší výsledky je ale
vhodné použít víceprůchodovou metodu.
Automatická pointace
V předešlých verzích programu SIMS byla chyba vedoucí ke
špatnému stanovení parametrů „R.A. scale“ a „Dec.
scale“ při automatické kalibraci pointační kamery. Ačkoliv
automatická pointace fungovala správně, bylo nutno tyto parametry
zadávat ručně. Verze 1.1.3 tyto problémy odstraňuje a automatická
pointace již pracuje bez chyb.
| 