| Když IBM zvolila procesory Intel za základ svých nově uváděných
        počítačů PC (Personal Computer), donutila jej k licencování
        architektury x86 ještě alespoň jedné firmě, aby si zajistila
        alternativní zdroj pokud by se jeden z výrobců dostal do problémů.
        Druhým výrobcem procesorů architektury x86, která nyní dominuje
        serverům, pracovním stanicím i osobním počítačům (neboli všem
        počítačům, sloužícím k užitečnějším věcem než je vystavování selfies
        ;), se stala firma AMD. Obě firmy měly během dlouhé evoluce procesorů
        x86 lepší i horší období (např. 64 bitovou verzi architektury Intel
        x86 vymyslela a uvedla AMD), ale v posledních letech AMD trpěla díky
        zavedení nepovedené x86 architektury Bulldozer a procesory
        Intel Core pracovaly mnohem rychleji a přitom potřebovaly
        mnohem méně energie a produkovaly mnohem méně tepla. Ale AMD se
        nevzdala a vytvořila zcela novou implementaci x86 nazvanou
        Zen, která je prodávána pod obchodní známkou Ryzen a která
        prakticky srovnává technologickou laťku s procesory Intel. Důležité
        je, že AMD nabízí procesory levněji než Intel a ty jsou tak mnohem
        dostupnější. Je zde ale háček. 8 jádrový procesor Ryzen se ve skutečností skládá
        ze dvou 4 jádrových bloků na jednom kousku křemíku. Každý 4 jádrový
        blok má své vlastní vyrovnávací paměti a s druhým blokem sdílí
        paměťovou sběrnici. Jakýkoliv software, který chce využít všechna
        jádra bez režie udržování vyrovnávacích pamětí obou 4 jádrových bloků
        v konzistentním stavu, toto musí brát do úvahy (to je zřejmě důvod,
        proč výkon procesorů Ryzen je někdy hvězdný a někdy podřadný). Když jsme poprvé spustili SIPS v3.4 na procesoru Ryzen R7 1700X,
        byli jsme velmi nepříjemně překvapeni. Standardní test fotometrické
        řady, skládající se z asi 7 GB syrových
        snímků, pracoval na novém 8 jádrovém procesoru o 34% déle než na
        4. generaci procesoru Intel Core i7 4771 s pouhými 4 jádry. Některé
        části testu běžely na R7 rychleji, ale výpočetně nejnáročnější část
        potřebovala o 50% delší čas, což způsobilo, že celý test byl
        pomalejší. Očividně organizace výpočetních vláken v SIPS v3.4
        nevyhovovala uspořádání výpočetních bloků procesorů Ryzen. 
 Graf srovnávající čas testu v SIPS v3.4 a v3.4.1 na
          procesorech AMD Ryzen R7 a Intel Core i7Brzy bylo zřejmé jak je nutno výpočetní toky v programu SIPS
        přeuspořádat, aby konflikty ve vyrovnávacích pamětech neblokovaly
        práci a výsledek byl opět velmi překvapující, tentokrát ale v dobrém
        smyslu. R7 1700X zpracoval testovací dávky za polovinu času než
        i7 4771, což je nakonec očekávatelné, protože hodinový tak a IPC obou
        procesorů jsou prakticky stejné, jen počet jader je dvojnásobný. SIPS verze 3.4.1 (s malou nadsázkou nazývaná Ryzen update
        :) je k dispozici ke stažení. Poznamenejme, že přepracování kódu
        urychlilo práci i na procesorech Intel — test
        pracuje asi o 7% rychleji, což se vždy hodí. Ale pro každého, kdo
        investoval do počítače s procesorem AMD Ryzen, je verze 3.4.1
        povinná. SIPS je volně ke stažení ze sekce Download tohoto www serveru. |