Kamery Gx Mark II přebírají všechny ověřené konstrukční prvky a vlastnosti z předchozí generace kamer (které nyní označujeme Mark I). Aby toto dědictví bylo zdůrazněno, kamery Mark II vypadají podobně jako Mark I (tvar hlavy kamery, dovolující optimální rozmístění interních komponent, také patří mezi ověřené konstrukční principy). Ale přesto kamery Mark II vypadají rozdílně, s moderním vzhledem naznačujícím, že jsou proti svým předchůdcům podstatně vylepšeny.

Kamery řady Mark I dosahovaly čtecího šumu velice blízko limitu samotného CCD senzoru, takže chybí prostor pro další vylepšení. Také linearita byla limitována senzorem, nikoliv elektronikou kamery. Chlazení bylo posíleno s uvedením EC variant kamer Mark I (Enhanced Cooling) a uživatelé snímají s expozičními časy až 20 minut dlouhými, takže potřeba ještě vyššího chlazení není nijak akutní. Modulární mechanická konstrukce, dovolující řazení různých interních i externích filtrových kol, off-axis pointačních adaptérů a adaptérů pro rozličné mechanismy připojení k dalekohledu s velice krátkou vzdáleností k čipu, také splňuje požadavky většinu uživatelů.

Rychlejší čtení snímků

Kamery Mark II přinášejí dvě hlavní vylepšení proti svým předchůdcům. První z nich je rychlejší digitalizace snímků, asi 2,5× v nízko-šumovém režimu a přibližně 2,7× v režimu náhledu. Například náhled z kamery G2-8300 v plném rozlišení (žádný binning) je přečten za 3,5 sekundy oproti 10 sekundám potřebným u kamer Mark I.

Pokud jedna expozice trvá 5 nebo 10 minut, čas stažení snímku v desítkách sekund není takový problém. Ale například při centrování objektu v zorném poli, při ostření kamery nebo když je pořizována série krátkých expozic během fotometrického měření, rychlejší stahování je vždy výhodnější. Vezměme třeba sérii 30 sekund dlouhých expozic prováděných kamerou G4-16000 (takto krátké expozice jsou normální při pořizování fotometrie jasného objektu). Zatímco kamera Mark I potřebuje ~60 sekund k provedení jednoho cyklu mazání-expozice-čtení-ukládání, kamera G4 Mark II provede ten samý cyklus za pouhých ~45 sekund. To znamená, že kamera Mark II dokáže pořídit o 33% více dat během stejného pozorovacího času.

Velký důraz byl kladen na to, aby rychlejší čtení nepoškodilo žádnou další klíčovou vlastnost kamery. Typicky čtecí šum roste s rychlejší digitalizací, takže hlavním úkolem bylo zachování čtecího šumu na limitu CCD senzoru (ve skutečnosti kamery Mark II mají čtecí šum ještě nepatrně menší než kamery řady Mark I). Protože nízký čtecí šum je někdy dosahován „uměle“, za cenu zhoršení nějakého jiného parametru, velká pozornost byla také věnována zachování lineární odezvy kamer na světlo, což je velmi důležitá vlastnost pro vědecké a výzkumné aplikace.

Nastavitelné adaptéry

Přes pečlivé vyrovnávání senzoru při výrobě kamer, aby byl umístěn kolmo na optickou osu, někteří uživatelé mohou zaznamenat mírné odchylky senzoru od ideální polohy (někdy je to skutečně způsobeno nedokonalým umístěním senzoru v hlavě kamery při výrobě, ale často např. externím filtrovým kolem, použitým korektorem, ostřením dalekohledu apod.). Všechny kamery řady Mark II jsou vybaveny nastavitelným adaptérem pro dalekohled nebo objektiv. Tento adaptér může být namontován přímo na hlavu kamery nebo na přední plášť filtrového kola.

Nastavitelné adaptéry jsou navrženy, aby dovolovaly snadné seřízení optické osy. Obsahují prstencovou pružinu, dostatečně silnou aby unesla i váhu kamery G4 s externím kolem. Pozici adaptéru pak určují tři precizní tažné šrouby. Tlačné šrouby jsou také přítomny, i když během seřizování nejsou zapotřebí, pouze fixují nastavenou polohu po jejím seřízení.

Vzhled

Ano, poslední vylepšení není funkční, ale jen estetické. Je na každém uživateli, aby posoudil, jestli naše snaha přinesla ovoce.