Většina hvězd v naší Galaxii není osamělá, případně s rodinou planet, ale vyskytuje se ve dvojicích (dvojhvězdy) nebo dokonce ve vícenásobných systémech (trojhvězdy, čtyřhvězdy, …).

Když je rovina oběhu dvojhvězdy orientována (alespoň přibližně) ve směru k našemu Slunci, můžeme pozorovat vzájemné zákryty obou hvězd. V takovém případě jas pozorované hvězdy poklesává a hvězda se prozradí jako „zákrytová dvojhvězda“. (Připomeňme, že žádný dalekohled nedokáže blízkou dvojhvězdu rozlišit jako dva body, vždy vidíme jen jediný zdroj světla. Pokud tedy z našeho úhlu pohledu nenastávají zákryty, šance, že u jakékoliv hvězdy zjistíme že se jedná o dvojhvězdu, je velice nízká. Odhalit to totiž pak lze pouze velice zdlouhavým a drahým pořízením spektra s použitím nějakého obřího dalekohledu.)

Na naší obloze jsou pozorovatelné stovky tisíc (možná milióny) zákrytových dvojhvězd. Ale pouze výjimečně těsné dvojhvězdy ve vícenásobných hvězdných systémech ukazují současně zákryty. A přitom takové vzácné případy jsou důležité, neboť mám dovolují studovat mnoho aspektů vývoje hvězd, migraci hvězd nebo dokonce i obřích planet v planetárních systémech a další důležité otázky současné astrofyziky. Snímek nahoře ukazuje jak se mění jasnost dvou-zákrytové čtyřhvězdy CzeV1640 (horní panel) a také změny jasu obou zákrytových dvojhvězd s odečteným vlivem druhé složky (panely vlevo a vpravo dole).

Tato čtyřhvězda byla objevena CCD kamerou G4-16000 na 30cm dalekohledu. Jsme skutečně šťastní, když vidíme naše kamery nejen vytvářet dechberoucí obrázky, ale také přispívat k porozumění vesmíru, ve kterém žijeme. Více detailů o čtyřhvězdě CzeV1640 je k dispozici online Res. Notes AAS 3 80.