Digitální věk nastal po počátečních zkouškách v roce 1999, kdy začala pravidelná pozorování prostřednictvím CCD video kamery Oscar umístěné na protuberančním koronografu. Data byla ukládána jako jednotlivé snímky nebo krátký videozáznam do počítače či nahrávána videorekordérem. V roce 2001 byl zprovozněn také chromosférický dalekohled, díky kterému můžeme přímo sledovat sluneční chromosféru a erupce v ní. Záznamovým zařízením byla taktéž kamera Oscar, ale právě tento pozorovací program byl vybrán jako první k aplikaci moderní CCD kamery G1-2000 na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Ve spojení s chromosférickým dalekohledem (135/2350 mm, efektivní ohnisko přístroje 5170 mm, H-alfa filtr DayStar 0,7Ä) poskytuje kamera G1-2000 zorné pole 4.7' na delší stranu čipu. Celý systém má teoretické rozlišení asi 0,8“, které je dáno vlastnostmi teleskopu.

Kvalita našich pozorování je výrazně ovlivněna chvěním atmosféry. Vysoká rychlost vyčítání snímků ve spojení s aplikací velmi krátkých expozic kolem 0,001 s nám umožňuje „trefit“ okamžiky s kvalitními podmínkami, což výrazně vylepšuje výkon celého systému.

Testování probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od února 2008. Nejlepší záběry chromosféry se dosud podařilo pořídit 31. března 2008, kdy se na Slunci po dlouhé době objevily rozsáhlejší aktivní oblasti doprovázené slunečními skvrnami.

Snímky zachycují okolí slunečních skvrn a chromosférické struktury v aktivních oblastech NOAA 10987 a NOAA 10988. Pozorování provedené tímto způsobem by nám mělo umožnit systematické sledování změn morfologie aktivních oblastí, které jsou spojeny s jejich vývojem a především s eruptivními procesy.

Výhledově bychom chtěli kameru G1-2000 a techniku pozorování využít i v případě sledování klidných i eruptivních protuberancí prostřednictvím koronografu.

Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí (http://www.astrovm.cz/)