|
Observatoř Pierre Auger se stala známou díky rozmístění
1 600 vodních nádrží po rozsáhlých prostorách
Pampa Amarilla v západní Argentině.
Ale stejně důležité pro detekci kosmického záření jsou dalekohledy
detekující ultrafialové světlo generované vysokoenergetickými
částicemi prolétajícími zemskou atmosférou rychlostmi převyšujícími
rychlost světla v daném prostředí (nikoliv rychlost světla ve
vakuu, taková schopnost je právě teď vyhrazena pouze neutrinům :-).
Tento efekt se nazývá Čerenkovovo záření.
Příklad rozložení intenzity pozadí z jednotlivých
matic fotonásobičů Fotonásobiče detekující UV záření degradují, pokud jsou vystaveny
intenzivnímu osvětlení. Z tohoto důvodu skupina z Palackého Univerzity
v Olomouci navrhla systém založený na kamerách G1 CCD
vybavených objektivy typu „rybí oko“, monitorující celou oblohu
v době, kdy dalekohledy sledují Čerenkovovo záření. Pokud se
v určitém směru objeví silný zdroj světla, odpovídající
fotonásobiče jsou zastíněny aby se zabránilo jejich degradaci.
Příklad snímku oblohy nad dalekohledem v Coihueco,
Argentina Kamery G1, umístěné ve vodotěsných pouzdrech, jsou namontovány na
detektorech Čerenkovova záření v Coihueco a
Los Leones.
Celooblohová kamera G1 ve vodotěsném pouzdře a přidružená
elektronika na observatoři v Los Leones Celá aplikace byla vyvinuta Společné laboratoři optiky Palackého Univerzity
v Olomouci. Autor snímků: Dušan Mandát.
| 