Pokud chceme spirální strukturu M51 pozorovat vizuálně, musíme použít opravdu velký dalekohled pod hodně temnou oblohou (lord Rosse, který spirální strukturu objevil v roce 1845, použil dalekohled s bronzovým primárním zrcadlem o průměru 1,8 m). Na snímcích digitální kamerou jsou ale spirály snadno zachytitelné už při docela krátkých expozicích i malým dalekohledem. To dělá tuto galaxii velmi populární mezi astro-fotografy.

Ale snímek M51 nahoře určitě není jen „zase dalším snímkem M51“. Fabian Neyer zkombinoval 147 hodin expozic pořízených CCD kamerou G3-16200 a CMOS kamerou C3-61000 na dalekohledu TEC 140 APO, aby jej vytvořil. Výsledkem je neuvěřitelně hluboký a detailní obraz, který ukazuje nejen úžasné detaily spirál M51, ale také galaxie na pozadí, proudy temného mezihvězdného plynu patřící naší Galaxii, a zejména oblak ionizovaného vodíku, zobrazený temně červenou barvou čáry Hα nalevo od samotné M51, který patrně pochází ze srážky obou galaxií. Zachytit tento extrémně slabý oblak je velkým úspěchem samo o sobě, na naprosté většině snímků M51 tento oblak prostě chybí.