Je velmi obtížné uvidět Koňskou hlavu očima i když se budeme dívat
výkonným dalekohledem – je zapotřebí skutečně velký dalekohled pod
velmi tmavou oblohou a navíc si zřejmě budeme muset pomoci vizuálním
Hβ filtrem pro zvýšení kontrastu. To proto, že lidské oko je
docela necitlivé na vlnovou délku čáry Hα, v níž mlhovina na
pozadí převážně svítí (oko je mnohem citlivější na modravou barvu čáry
Hβ a proto lidé vidí Koňskou hlavu lépe přes Hβ filtr,
ačkoliv mlhovina na pozadí září v Hβ asi šestkrát slaběji v
porovnání s barvou čáry Hα). Z těchto důvodů skotská astronomka
Williamina Flemingová v roce 1888 objevila tuto mlhovinu na
fotografických deskách pořízených na Harvard College Observatory.

Nízká jasnost mlhoviny a malá citlivost lidského oka nepředstavují
překážky pro velmi citlivé CCD kamery, schopné akumulovat světlo po
mnoho hodin, takže mlhovina Koňská hlava byla nesčetněkrát
fotografována prakticky všemi astro-fotografy po celém světě. Ale jen
několik z nich dosáhlo kvality, která soupeří se snímky z velkých
světových hvězdáren, a skupina astro-fotografů CielBoreal (http://www.cielboreal.com) a CielAustral (http://www.cielaustral.com) k nim rozhodně patří.
Jejich výjimečně detailní a hluboký snímek Koňské hlavy, pořízený
kamerou G4-16000 na 50cm CDK dalekohledu na hvězdárně v Chile, ukazuje
Koňskou hlavu nejen jako siluetu, ale i samotná struktura temného
oblaku je nádherně patrná. K pořízení tohoto úžasného snímku přes
červený, zelený a modrý filtr a také přes úzko-pásmové filtry SII,
Hα a OIII bylo zapotřebí přesně 100 hodin expozičního času.
|