Je velmi obtížné uvidět Koňskou hlavu očima i když se budeme dívat výkonným dalekohledem – je zapotřebí skutečně velký dalekohled pod velmi tmavou oblohou a navíc si zřejmě budeme muset pomoci vizuálním Hβ filtrem pro zvýšení kontrastu. To proto, že lidské oko je docela necitlivé na vlnovou délku čáry Hα, v níž mlhovina na pozadí převážně svítí (oko je mnohem citlivější na modravou barvu čáry Hβ a proto lidé vidí Koňskou hlavu lépe přes Hβ filtr, ačkoliv mlhovina na pozadí září v Hβ asi šestkrát slaběji v porovnání s barvou čáry Hα). Z těchto důvodů skotská astronomka Williamina Flemingová v roce 1888 objevila tuto mlhovinu na fotografických deskách pořízených na Harvard College Observatory.

Nízká jasnost mlhoviny a malá citlivost lidského oka nepředstavují překážky pro velmi citlivé CCD kamery, schopné akumulovat světlo po mnoho hodin, takže mlhovina Koňská hlava byla nesčetněkrát fotografována prakticky všemi astro-fotografy po celém světě. Ale jen několik z nich dosáhlo kvality, která soupeří se snímky z velkých světových hvězdáren, a skupina astro-fotografů CielBoreal (http://www.cielboreal.com) a CielAustral (http://www.cielaustral.com) k nim rozhodně patří. Jejich výjimečně detailní a hluboký snímek Koňské hlavy, pořízený kamerou G4-16000 na 50cm CDK dalekohledu na hvězdárně v Chile, ukazuje Koňskou hlavu nejen jako siluetu, ale i samotná struktura temného oblaku je nádherně patrná. K pořízení tohoto úžasného snímku přes červený, zelený a modrý filtr a také přes úzko-pásmové filtry SII, Hα a OIII bylo zapotřebí přesně 100 hodin expozičního času.